Bohuslav Eliáš

Studoval filozofii a klasická studia na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, studium musel přerušit kvůli uzavření vysokých škol nacisty. Ve studiu pokračoval v roce 1945 u prof. J. L. Fischera. S ním odešel jako jeho asistent na nově založenou Univerzitu Palackého, kde se stal prvním doktorem filozofie na této univerzitě. V roce 1950 musel z politických důvodů odejít.

Vyučoval na středních školách, především na Střední všeobecné vzdělávací škole/Gymnáziu Jiřího Wolkera (1956–1959, 1962–1980). Po odchodu důchodu překládal pro ředitelství ČSD.

V roce 1990 byl rehabilitován, vrátil se na Univerzitu Palackého a byla mu udělena stříbrná medaile UP a mohl se aspoň symbolicky vrátit na vysokou školu. Krátce učil latinu na Lékařské fakultě UP.

Věnoval se regionální historii Prostějovska.[1]

• Dům na náměstí – první prostějovské vydavatelství novin. Prostějovský týden, 27. 3. 2002, s. 3.
• Historiografie Prostějova. Bibliografický soupis. Prostějov 1968.
• K výročí Národního domu a jeho "oživlé historii". Prostějovský týden, 29. 5. 2002, s. 12.
• O jednom téměř zapomenutém výročí první české reálky. Zřízení české reálky v Prostějově předcházel tábor lidu a deputace k císaři. Prostějovský týden, 31. 7. 2002, s. 18.
• Před 140 lety se narodil známý básník Hané prostějovský lékař a starosta Ondřej Přikryl. Prostějovský týden, 13. 12. 2002, s. 4.
• Stavba gymnázia před sto lety byla poznamenána velkým neštěstím. Prostějovský týden, 14. 11. 2001, s. 12.
• Václav M. J. Havel, jeho "Barrandovská skupina" a její filozof a ideolog. In: Josef Ludvík Fischer. 6. 11. 1984 – 17. 2. 1973. Sborník ze semináře k 105. výročí narození. Olomouc 2001 s. 20–29.