Bohuslav Blažek

Jeho zájmové a pracovní rozpětí sahalo od sociologie přes architekturu a vědu až po média a umění. Byl publicistou, filmovým dramaturgem a režisérem, metodologem, překladatelem, prognostikem, myčem výloh, konzultantem a spoluautorem architektů a urbanistů, rozhlasovým a televizním moderátorem, autorem nebo spoluautorem mnoha tzv. měkkých her a necelé dvacítky knih. Od roku 1991 byl ředitelem nadace EcoTerra (r. 2002 se transformovala na stejnojmennou nástupnickou organizaci EcoTerra o. p. s.) zaměřené na občanskou participaci a kritickou analýzu médií. Posledních deset let přednášel na třech vysokých školách a věnoval se sociologii a ekologii venkova, nejen publikačně, ale i v rámci občanských iniciativ. Jako vysokoškolský pedagog vyučoval sociální ekologii na fakultě architektury ČVUT (1992–2004), na katedře divadelní antropologie DAMU (1999–2002) a na FAMU (2002–2004). Jeho semináře na FA ČVUT vedly studenty k samostatnému uvažování, kritickému myšlení a neobvyklému pohledu na architekturu a životní prostředí. Propagoval různé metody, vedoucí k dialogu architekta s klientem a k participaci veřejnosti na architektonických projektech. V letech 1993–2001 byl po tři volební období místopředsedou Spolku pro obnovu venkova. Roku 1997 spoluzakládal Školu obnovy venkova v Libčevsi. Starostům a dalším aktivním venkovským občanům poskytoval výraznou inspiraci jak pro reflexi venkovské identity, tak pro reálné drobné kroky zaměřené na každodennost.

Bohuslav Blažek publikoval stovky článků v mnoha českých i zahraničních novinách a časopisech. V průběhu života byl člen redakčních rad několika odborných časopisů (Architekt, Literární noviny, Porozumění, Souvislosti, Tvář), přispíval do periodik Student, Výtvarná práce, Architektura, Čtení pro ženy, Děti a my, Praktická žena, Technický magazín, Žena a móda, Bajt, Divadelní noviny, Lidové noviny, Přítomnost, Respekt, Svět a divadlo, Umění a řemesla, Přítomnost či Výchova a vzdělávání. Režíroval téměř 30 dokumentárních filmů. Jako moderátor nebo diskutující se účastnil mnoha panelů vysílaných v České televizi nebo v Českém rozhlase. V letech 2000–2002 moderoval internetovou diskusi věnovanou Pražskému hradu, od roku 2001 do roku 2004 také moderoval internetovou diskusi na téma obnovy venkova. Bohuslav Blažek byl od roku 1971 ženatý s Jiřinou Olmrovou, má dva syny Filipa a Kryštofa.

V letech 1964–1967 působil jako redaktor v týdeníku Literární noviny, poté jako dramaturg ve Studiu Československého armádního filmu (1967–1970). Znovu mohl publikovat teprve od roku 1978, kdy vydal svou první knihu – Mezi vědou a nevědou. Tehdy (1972–1980) pracoval jako metodolog v Ústavu krajinné ekologie ČSAV a jeho úkolem bylo hledat společný jazyk mezi většinou přírodovědců a maličkým oddělením společenskovědních badatelů. Toto oddělení (antropoekologie) bylo posléze z politických důvodů zrušeno. Přes všechny dramatické zvraty se mu podařilo stát se jedním ze zakladatelů sociální ekologie u nás. K jeho nejvýznamnějším odborným publikacím patří Krása a bolest: Umění, tvořivost a hra v životě trpících a postižených (spolu s Jiřinou Olmrovou) a Venkov / města / média. Jeho knihu Venkovy – anamnéze, diagnóza, terapie s fotografiemi syna Kryštova Blažka vydalo v roce 2004 brněnské nakladatelství Era. Svou poslední knihu Zvrácená pyramida s podtitulem sociálně-ekologická studie konfliktu mezi pyramidovým schématem a občanskou společností napsal opět společně s Jiřinou Olmrovou.

V roce 2004 obdržel in memoriam Cenu Josefa Vavrouška, kterou každoročně uděluje Nadace Charty 77 za významnou práci v oblasti ekologie a životního prostředí, a to „za celoživotní úsilí o řešení aktuálních společenských a environmentálních otázek, aktivní prosazování principů trvale udržitelného rozvoje, inovativní přístup při prosazování participace občanů na správě věcí veřejných a významný přínos k jejich zprostředkování širší veřejnosti“.

Blažkova tvorba sahá kromě vědy také do oblasti publicistiky, umění a také jeho vlastního působení v různých úrovních společnosti. Nejznámější je pro svou práci v oblasti sociální ekologie a aktivity spjaté s hnutím za obnovu a rozvoj venkova. Dále se Blažek věnoval také překladům či psaní popularizačních textů. V neposlední řadě se věnoval také psaní beletrie a je také autorem dokumentárních filmů. [1]