Boháč a Lazar

Podobenství o boháči a Lazarovi patří k nejznámějším Ježíšovým podobenstvím, přestože jej uvádí pouze Evangelium podle Lukáše (Lk 16, 19 (Kral, ČEP)).

Viz též: Lazar z Betánie.

Příběh

Ježíšovo vyprávění autor evengelia zaznamenal takto:

19. Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně. 20. A byl jeden žebrák, jménem Lazar, kterýž ležel u vrat jeho vředovitý, 21. Žádaje nasycen býti těmi drobty, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho. 22. I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest. 23. Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho. 24. I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží jazyk můj; nebo se mučím v tomto plameni. 25. I řekl Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se těší, ale ty se mučíš. 26. A nad to nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani od onud k nám přejíti. 27. I řekl: Ale prosím tebe, otče, abys ho poslal do domu otce mého. 28. Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk. 29. I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a proroky, nechť jich poslouchají. 30. A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel s nim, budou pokání činiti. 31. I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.

—Lk 16:19–31, Bible kralická

Výklad

Podobenství o boháči a Lazarovi lze chápat jako pokračování "řeči k farizeům" v kapitole 16.[1] Lůno Abrahamovo je místem potěchy, metaforou pro nebe.[2][3] Jde o pojem z doby Druhého chrámu.[4] Peklo zde odpovídá řeckému Hádés (ᾍδης, podzemní svět) a hebrejskému še’ol (שאול‎, hrob, jáma, příbytek pro mrtvé), nikoli Gehenna (Γέεννα, oheň v údolí Hinóm).[5][6] Někteří autoři ztotožňují boháče s Kaifášem.[7][8][9]

Ohlasy v umění

V českém prostředí se podobenstvím inspiroval například renesanční dramatik Pavel Kyrmezer,[10] v současnosti pak písničkář Jaroslav Hutka.[11]

Reference
  1. LUKEŠ, Jiří. Lukáš 16 - kompaktní rétorická jednotka. Teologická reflexe. 2004, roč. 10, čís. 1, s. 57–81. Dostupné online [cit. 2019-04-26]. ISSN 1211-1872.
  2. KAUFMANN, Kohler. Jewish Encyclopedia [online]. 1906 [cit. 2019-04-26]. Heslo ABRAHAM'S BOSOM. (anglicky)
  3. Dílo Ottův slovník naučný/Abráhámovo lůno ve Wikizdrojích
  4. Lightfoot, John Horae Hebraicae et Talmudicae 1671
  5. SLÁMEČKA, Vladimír. Úvod do teologie [online]. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2002 [cit. 2019-04-26]. Dostupné online.
  6. SKOBLÍK, Jiří. Tabu: peklo (komentář) [online]. 2003-01-16 [cit. 2019-04-26]. Dostupné online.
  7. Sepp J.N. Thaten und Lehren Jesu. 1844
  8. Drioux C-J. Bible Populaire 1864
  9. WHITTAKER, Harry Arnold. Studies in the Gospels. Cannock: Biblia, 1984. Kapitola 139. The Rich Man and Lazarus (Luke 16:19-31). (anglicky)
  10. KYRMEZER, Pavel. Divadelné hry Pavla Kyrmezera. Bratislava: Vydavateľstvo SAV, 1956. Dostupné online.
  11. HUTKA, Jaroslav. Lazar a Boháč [online]. [cit. 2019-04-27]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.