Božena Hezká-Rožďálová

Narodila se v Třeboni v rodině lékaře Jana Rožďála a jeho ženy, učitelky hudby Johany roz. Petrsové. Božena však záhy osiřela,[2] svůj další život však zasvětila hudbě, kterou měla jako do vínku od své matky. Po absolvování základního vzdělání studovala na dívčím lyceu v Českých Budějovicích[3] a roku 1915 zde i maturovala. V dalším studiu pokračovala na českobudějovické pedagogické hudební škole[4] a rovněž brala soukromou výuku ve hře na klavír u V. Jeremiášové a M. Provazníkové.

Následně odešla do Prahy, kde pokračovala ve studiu ve hře na klavír u Adolfa Mikeše,[5] studium zakončila roku 1917 státní zkouškou. Vzdělávala se rovněž ve zpěvu u Gustava Armina Svojsíka,[6] Josefa Branžovského,[7] Marie Gärtnerové a Elly Noëmy Koppové.[8]

V roce 1922 přišla Božena Rožďálová do Domažlic, provdala se za ing. Josefa Hezkého a spolupracovala s Jindřichem Jindřichem. Věnovala se jeho tvorbě, provedla s ním na 250 koncertních vystoupení jako klavíristka a pěvkyně a jeho písně rovněž zpívala v pražském a plzeňském rozhlase. V roce 1937 se stala sbormistryní ženského sboru „Čerchovan“,[9] vedla pak i mužský a smíšený sbor a úzce spolupracovala s členkami Chodského tria.

Božena Hezká zemřela 3. listopadu v Domažlicích a následně byla pohřbena na místním hřbitově.

V listopadu roku 1998 jí bylo zastupitelstvem města Domažlic uděleno čestné občanství.