Blue Brain Project

Blue Brain Project je pokus vytvořit syntetický mozek savce pomocí tzv. reverzního inženýrství s přesností až na molekuly.

Cíl tohoto projektu, jenž byl založen v roce 2006 institutem École Polytechnique v Lausanne, ve Švýcarsku, je studovat funkční principy a architekturu mozku. Vedoucí projektu je doktor Henry Markram. Použitím superpočítače Blue Gene se softwarem od Michaela Hinese NEURON software, se simulace neskládá pouze z neuronové sítě, ale obsahuje také biologicky realistický neuron.[1][2] Od projektu se očekává, že eventuálně může objasnit funkci vědomí.

K tomuto projektu se váže mnoho dílčích projektů, například Cajal Blue Brain koordinovaný v Supercomputing and Visualization Center of Madrid (CeSViMa) a jiné, například nezávislými laboratořemi v UK, US a Izraeli.

Cíle projektu

Modelování neokortexového sloupce

Prvotní cíl projektu, naplněný v prosinci 2006,[3] byla simulace neokortexového sloupce, jenž může být pokládán za nejmenší funkční jednotku neokortexu (část mozku jež je zodpovědná za vyšší funkce jako je vědomí). Neokortexový sloupec je asi 2 mm vysoký s průměrem 0.5 mm a obsahuje u lidského mozku asi 60000 neuronů; krysí neokortexové sloupce jsou strukturou velmi podobné ale obsahují pouze 10000 neuronů (a 108 synapsí). Mezi lety 1995 a 2005 Markram zkoumal typy neuronů a jejich konexe pravě v této základní stavební jednotce neokortexu.

Kompletní simulace mozku

Konečným ambiciózním plánem celého projektu je funkční simulace fyziologických procesů v lidském mozku: "Není nemožné simulovat lidský mozek a jsme toho schopni do deseti let," řekl Henry Markram, vedoucí projektu, v roce 2009 na konferenci TED v Oxfordu.[4] V interview s BBC World Service řekl: "Jestliže se nám ho podaří sestavit správně měl by mluvit a mít stejnou inteligenci i chování jako člověk."[4]

Historie a současný výzkum

V listopadu 2007[5], byla úspěšně dokončena první fáze projektu. Po dokončení simulace neokortexového sloupce, byly zpracovávány vědecké výstupy pro publikaci v odborných časopisech a zamířil k dalšímu cíli:

  1. simulace na bázi molekulární velikosti,[1] která je potřebná pro simulaci genovou expresi

Financování

Projekt je financován především švýcarskou vládou a druhotně granty a dotacemi z privátního sektoru. EPFL koupil Blue Gene za zlevněnou cenu ve fázi, kdy byl stále prototypem a IBM měla zájem na vyzkoušení tohoto počítače. [6]

Cajal Blue Brain (Španělsko)
Cajal Blue Brain used Magerit supercomputer (CeSViMa)

Cajal Blue Brain [7] je koordinován Technickou Univerzitou v Madridu a používá superpočítač Magerit. Cajal Institut participuje na Blue Brain projektu. Hlavní vývoj je nyní soustředěn na grafickou vizualizaci a přenos dat.

Reference
  1. Graham-Rowe, Duncan. "Mission to build a simulated brain begins", NewScientist, June 2005.
  2. Palmer, Jason. Simulated brain closer to thought, BBC News.
  3. Project Milestones [online]. [cit. 2008-08-11]. (Blue Brain). Dostupné online.
  4. Artificial brain '10 years away'. BBC News. 22 July 2009. Dostupné online [cit. 26 April 2010].
  5. News and Media information [online]. [cit. 2008-08-11]. (Blue Brain). Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-19.
  6. Blue Brain Project - IBM has not withdrawn support [online]. [cit. 2009-04-14]. (Henry Markram, Project Director as quoted by IBM Switzerland to Technology Report on January 19, 2009). Dostupné online.
  7. Archivovaná kopie. cajalbbp.cesvima.upm.es [online]. [cit. 2019-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-19.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.