Blót-Sven
Blót-Sven (česky Sven Obětník) byl švédským králem v letech 1084–1087. Králem se stal díky tomu, že vyhnal krále Ingeho I. ze Svealandu, když král odmítl vykonávat oběti v chrámu v Uppsale.
Blót-Sven | |
---|---|
Náboženství | severské pohanství |
Narození | 11. století |
Úmrtí | 1087 |
Potomci | Erik Årsäll, Cecilia a Cornube |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V roce 1087 ale Inge I. přijel se svými muži do Uppsaly, kde obklíčili síň krále Blóta-Svena, kterou potom zapálili. Proto král vyběhl ven, kde byl okamžitě zabit. Blót-Sven byl posledním švédským pohanským králem. Jeho smrt znamenala konečné vítězství křesťanství nad pohanstvím ve Švédsku.
Podle švédského historika Adolfa Schücka byl zřejmě identický s králem Haakonem Rudým. Některého prameny označují jistého Eirika Arsala (Erik Årsäll) jako syna Blót-Svena,[1] ale dnešní historici tohoto Erika obvykle nepovažují za skutečnou osobu.[2]
Reference
- Erik [online]. Nordisk familjebok, Project Runeberg. Dostupné online.
- Lagerqvist & Åberg in Kings and Rulers of Sweden ISBN 91-87064-35-9 p. 13
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.