Bitva u Trasimenského jezera
Bitva u Trasimenského jezera (24. červen 217 př. n. l.) byla střetnutím mezi římským vojskem vedeným konzulem Gaiem Flaminiem (31 tisíc) a armádou kartaginského vojevůdce Hannibala (asi 40 tisíc). Hannibal tehdy skryl svou armádu v lesích severovýchodně od Trasimenského jezera a připravil tak past, do níž římská armáda bezhlavě nakráčela. Když posléze Hannibalovy jednotky napadly pochodující kolonu římské armády, která se pohybovala po úzkém prostoru mezi jezerem a horami, ta neměla šanci na úspěšný odpor a byla rozdrcena. Jen její menší části se podařilo uniknout. Ztráty Římanů byly 15 tisíc zabitých a utopených a 15 tisíc zajatých, ztráty Kartaginců byly 1 500 lidí. Byla to jedna z nejkrvavějších bitev té doby.
Bitva u Trasimenského jezera | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
konflikt: Druhá punská válka | |||||||
Mapa bitvy | |||||||
| |||||||
strany | |||||||
Kartágo | Římská republika | ||||||
velitelé | |||||||
Hannibal Barkas | Gaius Flaminius † | ||||||
síla | |||||||
55 000 mužů | 30 000 mužů (Polybios) 31 000 mužů (Livius) | ||||||
ztráty | |||||||
1 500 mužů (Polybios) 2 500 mužů (Livius) |
15 000 padlých 15 000 zajatých |
Důsledek bitvy
Po bitvě u Trasimemnského jezera měl Hannibal uvolněnou cestu do jižní Itálie. Konzul Gaius Flaminius byl sesazen a v Římě nastala doba, aby si za vládce zvolili místo dvou konzulů jediného vojenského diktátora. Stal se jím starý sedmdesátiletý Quintus Fabius Cunctator. Fabius na rozdíl od svých předchůdců odmítal souhlasit s vysláním římských legií do pole a hodlal oslabit Kartagince vyčerpávající taktikou a drobnými přepady, přestože kartaginská armáda poměrně beztrestně plenila jižní Itálii. Hannibalův pobyt na jihu Itálie způsoboval početné armádě Punů značné zásobovací potíže.