Bitva u Näfels
Bitva u Näfels je klíčová bitva švýcarské historie, která zmařila snahy rakouských Habsburků o (opětovné) ovládnutí Švýcarů. Odehrála se 9. dubna 1388 mezi jednotkami Staré švýcarské konfederace (kantonů Glarus, Uri a Schwyz) a oddíly věrnými Habsburkům, kterým velela hrabata z Toggenburgu a Sargansu.
Bitva u Näfels | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
konflikt: Švýcarsko-habsburské války | |||||||
Bitva podle Spiezerovy kroniky | |||||||
| |||||||
strany | |||||||
Švýcarská konfederace | Habsburkové (Rakouské vévodství) | ||||||
velitelé | |||||||
neznámí | Donat z Toggenburgu Hans z Werdenbergu- Sargansu | ||||||
síla | |||||||
400 mužů a více | až 6 500 mužů | ||||||
ztráty | |||||||
asi 54 mužů | asi 1 700 mužů |
Průběh bitvy
Habsburská strana sice byla zpočátku úspěšnější, když její několikanásobně silnější švýcarsko-rakouské vojsko napadlo oddíly Staré konfederace u Näfels a vytlačilo je do hor.
Ovšem disciplinovaní Švýcaři se nevzdali a počkali, až habsburská strana poleví v pozornosti a začne se zabývat rabováním, načež zahájili protiútok.
Zaskočení habsburští velitelé se po obnovení bojů pokusili se svojí rozklíženou armádou ustoupit za řeku k Weesenu, kde se hodlali zreorganizovat k dalšímu boji, ale tamní most neunesl záplavu těžce opancéřovaných válečníků a zřítil se, v důsledku čehož došlo k rozdělení habsburské armády a utopení či pobití stovek jejich mužů.
K další velké ofenzívě už habsburská strana nenašla síly a v roce 1389 uzavřela se Starou konfederací mír a uznala její samostatnost i velkou část jejích územních nároků.