Bitva na Hampton Roads

Bitva na Hampton Roads (anglicky: Battle of Hampton Roads), také známá jako Bitva Monitoru a Merrimacku, byla námořní bitva, která byla svedena v rámci americké občanské války, mezi stranami Unie a Konfederace. Poprvé se zde střetly obrněné lodě, a to USS Monitor (na straně Unie) a CSS Virginia (také známá pod Unijním názvem USS Merrimack, nasazena na straně Konfederace). Bitva byla součástí pokusu prolomit unijní blokádu jižanských přístavů, a znemožnit blokádu v okolí řeky James[2]. Odehrála se na Hampton Roads, což je soutok tří řek, které se stékají těsně před Chesapeakskou zátokou. Bitva proběhla 8.–9. března 1862.[3] Bitvy se účastnilo větší množství plavidel, avšak důležitým byl právě první střet obrněných lodí.

Bitva na Hampton Roads
konflikt: Americká občanská válka

Litografie bitvy u Hampton Roads
trvání: 8. března – 9. března 1862
místo: Hampton Roads
casus belli: Snaha o prolomení blokády Unie
výsledek: Takticky nerozhodně, strategicky vítězství Unie[1]
strany
USA CSA
velitelé
John Marston Franklin Buchanan

síla
1 obrněná loď
5 fregat		 1 obrněná loď
2 bojové lodě
1 dělový člun
2 zásobovací lodě
ztráty
261 zabitých
108 zraněných
1 fregata potopena
1 dělový člun potopen
1 fregata poškozena		 78 zabitých
17 zraněných
1 obrněná loď poškozena

Pozadí bitvy
Původní plán generála Scotta na blokádu Konfederovaných států amerických

19. dubna 1861 byla vyhlášena blokáda jižanských přístavů Abrahamem Lincolnem (od Texasu, až po Jižní Karolínu).[3] Blokáda měla být vytvořena za účelem zablokování přístavů Konfederace, které by ztratily možnost námořního obchodu s Evropou. Evropské státy (předně Velká Británie) byly odběratelem jižanské bavlny (hlavní jižanské komodity, krom tabáku). Při úspěchu blokády mělo být zabráněno pohybu všech námořních plavidel, což mělo zapříčinit rozpad konfederační ekonomiky.

Slabé konfederační loďstvo nemohlo dlouho odolávat takovéto blokádě. Na jižanské straně tedy hledali možnosti jak loďstvo posílit. Základ pro posílení loďstva přišel při zabrání Gosportských loděnic. Jejich velitel komodor McCauley dlouho otálel s opuštěním materiálu, avšak po přiblížení se jižanských jednotek byly suché doky podminovány a vyhozeny do povětří. Merrimack byl již vybaven tzv. Kingstonovými kohouty[4], díky nimž mohl být rychle zaplaven vodou. Jelikož už spočíval na vodě a nebyl v suchých docích, byl zaplaven a poslán na dno řeky Elisabeth. Odsud byl posléze bez větších poškození vytažen konfederační posádkou a opraven. Tím se Konfederovaným dostala do rukou zbraň díky níž by mohli prorazit blokádu přístavů.

Na druhé straně začal vznikat USS Monitor pod taktovkou vynálezce Johna Ericssona. Jeho ambiciózní plán na sestavení obrněné lodi však přišel mnoha lidem jako nesmysl. A veřejnost předpovídala, že na vodě nikdy reálně nepopluje. 6. března 1862 se však vydal na svojí plavbu k Hampton Roads[4].

Jedním z dalších důvodů blokády mělo být přerušení diplomatických kontaktů mezi CSA, Velkou Británií a Francií.

Průběh bitvy

8. března 1862

Merrimack vyrazil 8. března z Norfolku s úmyslem znemožnit Unii zablokovat jižanské přístavy. Počátečním úspěchem bylo potopení USS Cumberland, která byla proražena klounem, při tomto proražení se Merrimacku málem nepodařilo vyprostit z USS Cumberland. Záhy se podařilo podpálit také USS Congress, která posléze raději najela na břeh[2]. Merrimack zatím odolával všem výstřelům, které na něj byly vpáleny z unijních lodí. Vážnějším poškozením bylo však poškození komína, které omezilo rychlost přesunu Merrimacku. Následně zaútočil Merrimack na USS Minnesota, který již sice byl uvízlý na mělčině, avšak jeho posádka se snažila klást odpor. Poté se již začalo smrákat a kapitán Merrimacku usoudil, že v útoku na blokádu bude pokračovat až následující den. Merrimack se tedy odebral zpět do domovského přístavu v Norfolku.

V 21:00 hodin téhož dne dorazil na Hampton Roads USS Monitor, jehož posádka však byla vyčerpaná a stroje poškozené dlouhou plavbou po moři, z New Yorku. I tak se ale posádka Monitoru rozhodla druhého dne chránit USS Minnesotu před Merrimackem.

V norfolkských loděnicích tou dobou probíhala oprava veškerých částí Merrimacku, aby byl druhého dne co nejbojeschopnější.[4]

9. března 1862

Po příjezdu se Merrimack soustřeďoval na USS Minnesotu a Monitoru si příliš nevšímal. Až po prvních ranách z otočné věže Monitoru se Merrimack zaměřil předně na boj s Monitorem. Obě lodě se v dlouhém boji snažily poškodit jedna druhou. Monitoru se podařilo prolomit neplátovaný spodek Merrimacku, do nějž začalo zatékat. Na druhé straně osádka Monitoru musela snášet teploty dosahující 70 °C[4] a v důsledku bojů byla také přerušena komunikace kapitán – kormidelník, což zamezovalo dokonalé orientaci v prostoru kapitána Monitoru. Obě lodě byly neschopny klíčového zvratu v průběhu bitvy. Merrimack se nakonec pokusil o proražení Monitoru klounem, avšak velitel Monitoru tento krok předpovídal a natočil Monitor přídí tak, aby mu klounem nevznikla škoda. Ta naopak vznikla na straně Merrimacku. Po těchto poškozeních se kapitán Merrimacku rozhodl odplout zpět do domovského přístavu.

USS Monitor tak slavila výhru v tomto prvním souboji obrněných plavidel v historii.

Dozvuky bitvy

Již prvního dne bitvy se u Hampton Roads sjížděli lidé z okolí, aby viděli námořní válku z první ruky.[4] Po prvním dni byla unijní veřejnost zděšena tím, že se Konfederaci povede prolomit blokádu v oblasti Norfolku, a že plán blokády přístavu selže.[2] Takovéto selhání by nejspíše znamenalo obnovení ekonomických a posílení diplomatických vztahů CSA a Velké Británie, což by mohlo vést k uznání Konfederace za samostatný autonomní stát. Poté by v jeho prospěch mohla přijít na pomoc britská vojska. Nakonec se však povedlo takovéto situaci zabránit.

Monitor se následně ještě pokoušel o střet s Merrimackem, ale k němu již nedošlo. Obě lodi se potopily ještě téhož roku. USS Monitor se potopil na moři (31. prosince 1862) a Merrimack byl zničen vlastní posádkou, aby nepadl do rukou Unionistů (11. května 1862).

Odkazy v kultuře

Odkazy

Reference
  1. HUTEČKA, Jiří. Země krví zbrocená. Americká občanská válka 1861-1865. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 2008. 564 s. ISBN 978-80-7106-955-3.
  2. HUTEČKA, Jiří. Země krví zbrocená. Americká občanská válka 1861-1865. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 2008. 564 s. ISBN 978-80-7106-955-3.
  3. BISHOP, Chris; DRURY, Ian. 1400 days: the US Civil War day by day. 1. vyd. Limpsfield: Dragon’s world, 1990. 256 s. ISBN 1-85585-325-6.
  4. OPATRNÝ, Josef. Válka severu proti jihu. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 327 s. ISBN 80-85983-37-0.

Literatura
  • BISHOP, Chris a Ian DRURY. 1400 days: the US Civil War day by day. Ilustroval Tony GIBBONS. Limpsfield: Dragon's world, 1990. ISBN 1-85028-115-7.
  • HANSEN, Harry. The Civil War: a history. Harmondsworth: Penguin Books, 1991. ISBN 0-451-62840-3.
  • HUTEČKA, Jiří. Země krví zbrocená: americká občanská válka 1861–1865. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2008. ISBN 978-80-7106-955-3.
  • OPATRNÝ, Josef. Válka Severu proti Jihu. Praha: Libri, 1998. Historická řada (Libri). ISBN 80-85983-37-0.

Externí odkazy

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.