Bitva u Belasice
Bitva u Belasice, známá též jako bitva u Kleidionu, jež se odehrála 6. října 1014, byla jednou z rozhodujících porážek bulharské armády během byzantsko-bulharských válek.[1][2]
Bitva u Belasice | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
konflikt: Byzantsko-bulharské války | |||||||
Výjev z bitvy a následná Samuelova smrt, když pohlédl na zbytky svého vojska | |||||||
| |||||||
strany | |||||||
Byzantská říše | Bulharská říše | ||||||
velitelé | |||||||
Basileios II. Nikeforos Xiphias Konstantin Diogenes Teofylaktos Botaneiates |
Samuel I. Gabriel Radomír | ||||||
síla | |||||||
neznámá | velká, nejméně 45 000 mužů | ||||||
ztráty | |||||||
neznámé | zdrcující, 15 000 zajato |
Okolnosti bitvy
Roku 976 usedl na byzantský trůn císař Basileios II., který si vytkl za cíl dobýt bulharský stát a přičlenit jej k byzantské říši. Císař pomocí trvalého postupu a soustavného dobývání měst a pevností postupně podroboval bulharská území své vládě.[3] Bulharská říše pod vedením cara Samuela tak dokázala udržovat svoje postavení jen za cenu neustálých válek.[2]
Průběh
Rozhodující bitva se odehrála poblíž údolí mezi horskými hřebeny Belasica a Ogažden. Samuel se zde opevnil v horské soutěsce Kleidon, ale císař zde jeho vojsko obklíčil a na hlavu porazil. Zajetí či zabití se vyhnulo krom Samuela pouze malé množství jeho mužů.[1]
Následky
Byzantský císař následně nechal 14 000 zajatých Bulharů oslepit[2][1] a pouze každému stému z nich nechal jedno oko, aby mohl dopravit své společníky domů. Ve chvíli, kdy Samuel průvod oslepených spatřil, ranila jej mrtvice a záhy nato zemřel.[1] Po jeho smrti se již bulharský stát začal pomalu rozpadat, až byl roku 1018 připojen k byzantské říši a stal se jednou z jejích provincií.