Bitva u Belasice

Bitva u Belasice, známá též jako bitva u Kleidionu, jež se odehrála 6. října 1014, byla jednou z rozhodujících porážek bulharské armády během byzantsko-bulharských válek.[1][2]

Bitva u Belasice
konflikt: Byzantsko-bulharské války

Výjev z bitvy a následná Samuelova smrt, když pohlédl na zbytky svého vojska
trvání: 29. července 1014
místo: pohoří Belasica blízko vsi Kleidion, Bulharská říše (dnes Blagoevgradská oblast, Bulharsko)
výsledek: rozhodné byzantské vítězství
strany
Byzantská říše Byzantská říše Bulharská říše Bulharská říše
velitelé
Basileios II.
Nikeforos Xiphias
Konstantin Diogenes
Teofylaktos Botaneiates		 Samuel I.
Gabriel Radomír

síla
neznámá velká, nejméně
45 000 mužů
ztráty
neznámé zdrcující, 15 000 zajato

Okolnosti bitvy

Roku 976 usedl na byzantský trůn císař Basileios II., který si vytkl za cíl dobýt bulharský stát a přičlenit jej k byzantské říši. Císař pomocí trvalého postupu a soustavného dobývání měst a pevností postupně podroboval bulharská území své vládě.[3] Bulharská říše pod vedením cara Samuela tak dokázala udržovat svoje postavení jen za cenu neustálých válek.[2]

Průběh
Schéma bitvy

Rozhodující bitva se odehrála poblíž údolí mezi horskými hřebeny Belasica a Ogažden. Samuel se zde opevnil v horské soutěsce Kleidon, ale císař zde jeho vojsko obklíčil a na hlavu porazil. Zajetí či zabití se vyhnulo krom Samuela pouze malé množství jeho mužů.[1]

Následky
Byzantici porážejí Bulhary u Kleidionu, Madrid Skylitzes

Byzantský císař následně nechal 14 000 zajatých Bulharů oslepit[2][1] a pouze každému stému z nich nechal jedno oko, aby mohl dopravit své společníky domů. Ve chvíli, kdy Samuel průvod oslepených spatřil, ranila jej mrtvice a záhy nato zemřel.[1] Po jeho smrti se již bulharský stát začal pomalu rozpadat, až byl roku 1018 připojen k byzantské říši a stal se jednou z jejích provincií.

Odkazy

Reference
  1. ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8. S. 200. Dále jen [Zástěrová].
  2. RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1. S. 73. Dále jen [Rychlík].
  3. Zástěrová, str. 198

Literatura
  • RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1.
  • ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.