Bitva u Anchiala (763)

Bitva u Anchiala byla srážka byzantských a bulharských vojsk poblíž dnešního města Pomorje, jež se odehrála 30. července 763 a vyústila v rozhodné byzantské vítězství.[1]

Bitva u Anchiala
konflikt: Byzantsko-bulharské války

Solidus s Lvem III. Syrským a Konstantinem V.
trvání: 30. června 763
místo: poblíž Anchialu, Byzantská říše
výsledek: byzantské vítězství
strany
Bulharský chanát Byzantská říše Byzantská říše
velitelé
Telec Konstantin V.

síla
neznámá 9 600 jezdců,
neznámo pěchoty,
800 lodí
ztráty
těžké těžké

Pozadí

Roku 755 vypověděl byzantský císař Konstantin V. Kopronymos dříve dohodnuté placení tributu bulharské říši, čímž vyprovokoval válku mezi Byzancí a Bulhary. Díky byzantskému vítězství v bitvě u Markelli získal císař zpět od bulharského chána Vinecha z rodu Ukil některá ztracená území, to mu ale nestačilo.[1] O čtyři roky později podnikl nové tažení, během něj však byl v bitvě ve Veregravském průsmyku poražen. Vinech v nastalé situaci nedokázal využít příležitosti a namísto toho navrhl Byzantincům mír.[2] To mu vysloužilo nepřátelství skupiny bulharských bojarů, kteří jej svrhli a provolali novým vládcem Telece z klanu Ugain, jenž se záhy vydal na tažení proti Byzanci.[1]

Průběh tažení a bitvy

Zatímco Telecovo vojsko plenilo Thrákii, Konstantin V. připravil odvetný úder a na přelomu června a července zaútočil na Bulhary poblíž Anchiala (Pomorje). Po bitvě trvající celý den bylo bulharské vojsko poraženo a bulharští zajatci odvedeni do byzantského hlavního města Konstantinopole a pobiti.

Následky bulharské porážky

Porážka vyvolala v Bulharsku nový vnitropolitický konflikt, jenž stál Telece život. Novým bulharským chánem byl prohlášen Sabin z původní dynastie Ukil, jež se tak opět dostala k moci.

„ Bulhaři, kteří se vzbouřili, zabili Telece spolu s jeho vojvody, a provolali [chánem] Sabina, Kormisošova zetě “
— Theofanés, byzantský letopisec[1]

Odkazy

Reference
  1. RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1. S. 42.
  2. ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8. S. 117.

Literatura
  • RYCHLÍK, Jan. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. 508 s. ISBN 80-7106-404-1.
  • ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol. Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992. ISBN 80-200-0454-8.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.