Bitva u Aigospotamoi
Bitva u Aigospotamoi (též bitva u Kozích říček) v Helléspontu (Dardanely) se uskutečnila 405 př. n. l. a byla poslední hlavní bitvou tzv. dekelejské války, jež byla součástí peloponéské války. V bitvě spartské loďstvo pod vedením generála Lýsandra kompletně zničilo aténskou námořní flotilu. Tato bitva byla stěžejní pro vývoj války.
| Bitva u Aigospotamoi | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| konflikt: Peloponéská válka, tzv. Dekelejská válka | |||||||
 Triéra – rozhodující zbraň poslední fáze peloponéské války. | |||||||
| |||||||
| strany | |||||||
| Atény | Sparta | ||||||
| velitelé | |||||||
| aténští stratégové | Lýsandros | ||||||
| síla | |||||||
| 170 lodí | neznámé | ||||||
| ztráty | |||||||
| 161 lodí, 3000 - 4000 mužů | neznámé | ||||||
Předcházející události
V roce 405 př. n. l. předcházela bitva u Arginuských ostrovů, kde aténské loďstvo dosáhlo velkého vítězství. Nicméně někteří aténští generálové byli pro zanechání osádek potopených aténských lodích bez pomoci popraveni v tzv. arginuském procesu. To znamenalo pro Atény mimo jiné také ztrátu zkušených velitelů.
Lýsandros sice funkci vrchního velitele spartského loďstva nemohl již oficiálně dále zastávat z legislativních důvodů, přesto se aktivně účastnil dalších bojů po boku nového vrchního velitele Kalikratida.
Lýsandros byl navíc podporován perským princem Kýrem Mladším (syn krále Dareia II. a bratr Artaxerxa II.), který se definitivně připojil na spartskou stranu. S perskou podporou bylo pro Lýsandra snadné sestavit silnou námořní armádu.
Lýsandros se svými loďmi poté působil Atéňanům velké obtíže. Především kontroloval důležité námořní zásobovací cesty.
Aténská odezva
Aténské loďstvo dohnalo Lýsandra poté, co dosáhl města Lampsakos. Založili tábor na pláži u blízkého Sestu. Umístění tábora bylo velice nevhodné, jak ukázaly následující události. Každý den pak aténské lodě pluly k Lampsaku a čekaly, zda Lýsandros vyšle lodě proti nim. Ale Sparťané jim nepluli v ústrety, a tak se Atéňané vždy vraceli nazpět do tábora s nepořízenou.
Alkibiadova snaha o pomoc
Alkibiadés, bývalý aténský vojevůdce, měl své sídlo nedaleko aténského ležení. Několikrát se snažil (bezvýsledně) generály přesvědčit o přemístění loďstva. Generálové ale všechny jeho návrhy k výběru vhodnějšího místa a pomoci Alkibiadových thráckých spojenců odmítali.
Bitva
Pátý den Atéňané pravděpodobně opět vyrazili směrem k Lýsandrovi. Ten ale opět nereagoval a odmítal se s nimi utkat. Atéňané se proto navrátili do tábora. Lýsandros poté vyrazil se svými loděmi směrem k Atéňanům. Ty zastihl zcela nepřipravené na břehu a uzavřel jim únikovou cestu ze zátoky. Většina aténských lodí byla zcela nepřipravena a zakotvena u pláže. Několik aténských lodí na vodě mělo příliš omezený prostor pro plavbu, a tak se staly snadnou obětí spartských útočníků. Uniknout se podařilo pouze devíti aténským lodím pod velením generála Konóna. Aténské loďstvo bylo zcela zničeno bez boje a navíc na souši. Většina aténských vojáků (asi 4000) padla do zajetí a Lýsandros je nechal popravit.
Následky
Lýsandros poté vyrazil k Aténám. Námořní blokádou zcela omezil přísun nových zásob do města. Z vnitrozemí oblehly Atény pozemní síly Sparty pod vedením krále Ágida. Po několikaměsíční blokádě a hladomoru uvnitř města Atény kapitulovaly. Obranné hradby byly strženy a dosazena byla prospartánská vláda oligarchů známá jako vláda 30 tyranů. Tím byla ukončena peloponéská válka.
Literatura
- FULLER, J.E.C (1963), Batallas decisivas del mundo occidental y su influencia en la historia, Barcelona, Luis de Caralt.
- National Geographic Society (1967): „Lands of the Bible Today“, en National Geographic Magazine - vol. 1967, nº. 12 -
- KINDER Y HILGEMANN (1972), Atlas histórico mundial, Madrid. Ediciones Istmo.
- Kagan, Donald. The Peloponnesian War (Penguin Books, 2003). ISBN 0-670-03211-5
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu bitva u Aigospotamoi na Wikimedia Commons
