Bitva o Tarawu

Mapa atolu Tarawa

Mapa ostrůvku Betio s vyznačenými invazními plážemi

Mariňáci měli budíček v 0:45. Po snídani se nalodili do člunů a ve 3:35 odplouvali k velké výsadkové lodi, naložené pásovými obojživelnými transportéry LVT-1 a LVT-2, které je měly dostat na pláž. V 5:05 zahájily bitevní lodě odstřelování ostrova, které bylo přerušeno pouze krátkým náletem amerických letounů. Kolem osmé se obojživelné transportéry naložené vojáky přiblížily k pobřeží a japonské kulomety které přežily odstřelování zahájily palbu a jejich kulky snadno probíjely nechráněné boky a zabíjely muže vevnitř. Spousta transportérů zůstala na místě bez možnosti dalšího pohybu a některé byly vyřazeny úplně. Pěšáci se tak museli brodit po pás ve vodě pod těžkou kulometnou a minometnou palbou. Přesto však v 8:55 se první oddíly dostaly na pláž a v 9:05 byl na Červené 1 téměř celý prapor. V 9:20 se se další prapor dostal na břeh na Červené 3 a v ten samý čas na pláži Červená 2 i přes obrovské ztráty uchytil poslední prapor. Špatná situace trvala až do odpoledne, kdy se zlepšilo velení a komunikace. Američané si zbudovali okopy v tvrdém korálu a očekávali útok, ale žádný nepřišel.

Ráno druhého dne se stále nedařilo narušit nepřátelskou obranu. Krátce po poledni Smith nasadil poslední zálohy a ještě později zahájily křížníky palbu na japonské bunkry. Tou dobou byly dodány zásoby a mariňáci přešli do útoku. Do večera přešli ostrov na protější pobřeží a rozdělili japonskou obranu na dvě části. Ke konci dne také byla na ostrov přivezena první děla. V noci Japonci opět nezaútočili. Šibazaki už neměl sílu ani muže k provedení rozhodujícího protiútoku a v noci odeslal do Tokia depeši, že jeho zbraně jsou zničeny a pokusí se o poslední výpad.

Tento den probíhaly po celé frontě tvrdé boje. Američané čistili metr po metru ostrov granáty, náložemi a plamenomety. Na ostrov dorazil velitel operace Julian C. Smith a "mořské včely", jak se říkalo ženistům co působili v Pacifiku, začali budovat letiště. V noci přišel poslední zoufalý útok. Byl veden ve třech vlnách a přinesl pouze stovky padlých Japonských vojáků.

Poslední dva cíle operace bylo obsadit východní cíp ostrova a zlikvidovat japonské postavení mezi plážemi Červená 1 a Červená 2, ve kterém zbylo 500 mužů. Oba dva se podařilo splnit do brzkých odpoledních hodin, kdy byl ostrov prohlášen za dobytý.

Ostrov Betio byl pouze jeden s mnoha ostrůvků atolu Tarawa. Vyčistit zbylé měl za úkol 6. pluk námořní pěchoty a splnil jej do 28. listopadu. Dobytí Tarawy bylo hlavním cílem operace GALVANIC a zkušenosti při ní získané byly velmi cenné při dalším postupu.