Billy Bevan

Záběr z filmu Večer v divadle (1922)

Narodil se jako William Bevan Harris 29. září 1887 v Austrálii, v asi 200 mil od Sydney vzdáleném malém městečku jménem Oranže v Novém Jižním Walesu. Svou hereckou kariéru zahájil již ve své rodné Austrálii poté, co krátce navštěvoval univerzitu v Sydney, jako člen slavné Pollard Opera Company. Když se v roce 1912 organizace rozdělila na dvě, první, ve které byla hvězdou Daphne Pollardová, se vydala do Indie a Orientu a druhá, ve které byl i on sám, odjela do Ameriky. Tak v roce 1916 přijel se skupinou kočovných herců do Spojených států. Od roku 1916 se začal objevovat na plátně v druhořadých rolích ve filmech pro společnost L-KO. V té době si jej všiml Mack Sennett a připojil jej ke své stáji. V prvních filmech natočených pro Sennetta vytváří stejné vedlejší role jako ve filmech společnosti L-KO, mj. se objevuje ve filmech Strýček Tom bez chaloupky (Uncle Tom Without a Cabin; 1919) nebo Salome versus Shenandoah (Salome vs Shenandoah; 1919), ve kterých je hlavní hvězdou jiná Sennettova hvězda Ben Turpin. V roce 1920 se na krátký čas stává hereckým partnerem svérázné Louise Fazendaové a po jejím boku začal mít úspěch u diváků. Mack Sennett mu proto svěřil vlastní sérii dvoudílných komedií, v nichž vytvořil svou typickou postavu malého vzrůstu, s výraznou gestikulací, s obličejem, jemuž dominuje svislý mroží knír. Do konce éry němého filmu natočil s touto postavou pro Sennetta zhruba 70 krátkých dvoucívkových grotesek, ve kterých často hrával tapetáře, kriminálníky, učitele tance, policajty i námořníky a vytvářel typ ušlápnutého manžela, jenž flirtuje s cizími ženami (představována obyčejně italskou herečkou Madeline Hurlockovou) a je přitom přistihován buď svou vlastní manželkou nebo manželi těch žen. Ke stálému hereckému ansámblu Bevanových grotesek patří ještě Andy Clyde a Vernon Dent. K jeho nejznámějším groteskám patří filmy jako Billy na lovu (The Duck Hunter; 1922), ve kterém při lovu na kachny sestřelí letadlo, Večer v divadle (Ma and Pa; 1922), Pes, karty a strážníci (Nip and Tuck; 1923), ve kterém mu skvěle sekunduje pes Cameo, se kterým obehraje podvodníka v pokru, Billy u cirkusu (The Lion’s Whiskers, 1925), ve kterém se ocitá s divokým lvem v koši balónu, Billy má smůlu (Super-Hooper-Dyne Lizzies, 1925), ve kterém před sebou spolu s vlastním vozem sám tlačí řadu cizích aut do strmého kopce aniž by tušil, že jedno po druhém padá do propasti, Billy králem (A Sea Dog’s Tale; 1926) a další. Na konci němé éry změnil Bevan svou tradiční masku a i když šlo pouze o tvar jeho kníru, diváci tuto jeho malou proměnu nepřijali. S nástupem zvukového filmu končí jeho slavné období. V následujících letech natáčí Bevan celou řadu filmů rozličných žánrů již jen jako druhořadý herec. Svůj poslední film natočil Bevan v roce 1950, pak odešel do důchodu. Billy Bevan zemřel v roce 1957 ve věku 70 let. Pohřben je na hřbitově Oak Hill Memorial Park v kalifornském San Diegu.

• ČÁSLAVSKÝ, Karel: Sennettova továrna na smích. 1. vyd. Praha: Československý filmový ústav, 1986. 36 s.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Billy Bevan na Wikimedia Commons
• (anglicky) Billy Bevan na SilentComedians.com
• Billy Bevan v Internet Movie Database (anglicky)
• (anglicky) Billy Bevan na msn.movies^{[nedostupný zdroj]} - biografie a filmografie