Bibliothèque Mazarine

J. Mazarin shromáždil již v Římě rozsáhlou knihovnu. Vytvořením jeho druhé knihovny v Paříži byl v roce 1643 pověřen knihovník Gabriel Naudé (1600-1653). Nákupy ve Francii i v zahraničí a také dary Mazarinovi se podařilo do roku 1648 shromáždit zhruba 40 000 svazků.

Šlelchtické povstání fronda (1648–1653) znamenalo vážnou překážku v rozvoji knihovny. Po odchodu Mazarina z Paříže rozhodl Pařížský parlament o konfiskaci kardinálova majetku. V roce 1651 parlament vypsal odměnu za dopadení Mazarina ve výši 150 000 liber a rozhodl se získat tento obnos prodejem jeho paláce a knihovny. Ta byla rozprodána od 8. ledna do 17. února 1652. Knihovník Naudé zachránil prostřednictvím různých prostředků malou část sbírky, neboť chtěl jednoho dne knihovnu obnovit. Po Mazarinově návratu do Paříže v únoru 1653 povolal do svých služeb opět Naudého, který se stal mezitím knihovníkem švédské královny Kristýny, avšak ten při cestě zemřel. V jeho práci proto pokračoval jeho bývalý spolupracovník François de la Poterie.

La Poterie začal budovat kniovnu na základu, který zachránil Naudé, připojil svou vlastní osobní knihovnu a postupně nákupy rozšiřoval sbírku. V roce 1661 tato druhá Mazarinova knihovna prakticky dosáhla významu té předchozí. Aby kardinál zabránil tomu, že po jeho smrti bude knihovna rozptýlena, napodobil svého předchůdce kardinála Richelieua a založil v roce 1661 univerzitní kolej, která o knihovnu pečovala. Tuto „kolej Čtyř národů“ (Collège des Quatre-Nations) potvrdil v roce 1688 patentem Ludvík XIV. a Pařížský parlament. Na konci 18. století již knihovna měla přes 60 000 svazků. Během Francouzské revoluce byla knihovna udržena při životě navzdory zrušení koleje. Její sbírky byly obohaceny o konfiskáty některých šlechtických knihoven.

Mazarinova knihovna je pod správou Francouzského institutu, ve kterém sídlí od roku 1805 v bývalých prostorách koleje Čtyř národů (collège des Quatre-Nations). Již od svého vzniku v roce 1643 je veřejně přístupná. Knihy je možné studovat pouze prezenčně, studium vzácných knih a rukopisů je podmíněno splněním dalších podmínek.

Knihovna dnes čítá asi 600 000 svazků. nejbohatší část (téměř 200 000 svazků) jsou encyklopedie, moderní knižní fond se specializuje na dějiny, především dějiny náboženství, literatury a kultury středověku (12. – 15. století) a novověku (16. – 18. století), dějiny knih a francouzské regionální dějiny. Knihovna uchovává 4600 rukopisů (z nichž je 1500 středověkých) a 2370 inkunábulí, z nichž nejcennější je výtisk Guttenbergovy bible zvaný Mazarinova bible a významná sbírka tzv. Mazarinades, což jsou pamflety z doby Frondy o kardinálu Mazarinovi.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bibliothèque Mazarine na francouzské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bibliothèque Mazarine na Wikimedia Commons
• (francouzsky) Oficiální stránky knihovny
• (francouzsky) Záznam v evidenci historických památek