Bias z Priény

Působil jako soudce a politik, díky němu dával Hippónax z Efezu priénskou spravedlnost za vzor ostatnímu Řecku. Pro radu se k němu obracel i sardský samovládce Kroisos, údajně právě na Biantovu přímluvu uzavřel mír s řeckými městy na maloasijském pobřeží. Bias po sobě nezanechal žádné písemné památky, o jeho názorech podávají informace Démétrios z Faléru a Díogenés Laertios. Byl skeptický (prohlásil, že „Většina lidí je špatná“), jinak je ale typickým představitelem myslitele své doby s důrazem na zbožnost, vlastenectví, dobré mravy, zdrženlivost a rozvahu. Byl známý svou dobročinností: vykoupil z otroctví zajaté dívky z Messiny, poskytl jim výchovu se svými dcerami i věno a pak je poslal zpátky k rodičům. Marcus Tullius Cicero vypravuje, že když Peršané dobyli Priénu, prchající obyvatelé zachraňovali vše ze svých domů, jen Bias opouštěl město bez zavazadel, se slovy „Vše své si nosím s sebou“ (tím myslel, že vědomosti jsou jeho nejcennějším majetkem).

Bias byl ve starověku pravidelně řazen mezi sedm mudrců;[1] za mudrce ho označil již Platón v dialogu Prótagoras.[2] Je mu připisována řada mravních naučení, životních rad a moudrých výroků:

• Většina lidí je špatná.[3]
• Nebuď ani dobromyslný, ani zlomyslný.[4]
• Mysli na to, co děláš.[4]
• Nerozvážný jazyk stíhá trest.[5]
• Mnoho poslouchej, mluv včas[4] (ve správnou dobu a na správném místě).[6]
• Měj v nenávisti rychlé mluvení, abys nepochybil, neboť pak následuje lítost.[7]
• Je nešťastný, kdo nedovede snášet neštěstí.[8]
• O bozích říkej, že jsou.[9]
• Nehodného muže nechval pro jeho bohatství.[8]
• Pomalu se do něčeho pouštěj, ale co začneš, při tom setrvávej![3]
• Neschvaluj nerozumnost.[6]
• Miluj rozvážnost.[9]
• V mládí si osvoj dobré vychování, ve stáří moudrost.[6]
• Svévolné chování často vzněcuje záhubnou zkázu.[8]