Bhartrhari

Bhartrhari (v sanskrtu भर्तृहरि, asi 7. století) byl staroindický básník patřící společně s Kálidásou a Amaruem mezi nejvýznamnější představitele sanskrtské poezie.

Bhartrhari
Narození570
Povoláníjazykovědec, básník a spisovatel
Národnostindická
Obdobíasi 7. století
Žánrlyrika
Tématafilozofie
Významná dílaŠrngárašataka (Stovka o lásce),
Nítišataka (Stovka o životní moudrosti),
Vairágjašataka (Stovka o odříkání)
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

O jeho životě není prakticky nic známo a často je ztotožňován s buddhistickým gramatikem stejného jména, který zemřel kolem roku 651 a který je autorem gramatického díla Vakija Pradipa.[1][2]

Bhartrhari je podobně jako Amaru mistrem strofy, oblíbené formy staroindické lyriky, kterou uspořádal do tří šatak (sbírek po stu strofách). Milostné básně soustředil do sbírky Šrngárašataka (Stovka o lásce) zaměřené spíše na oslavu síly a radosti lásky než na její tělesnot. Filosofické tendence pak ještě více převažují ve sbírce Nítišataka (Stovka o životní moudrosti) a vyúsťují až ke zdůraznění askeze ve sbírce Vairágjašataka (Stovka o odříkání).[1] Lásku a moudrost básník považuje za různé cíle, které odpovídají různým obdobím v lidském životě (člověk má po studiu nejprve založit rodinu a teprve později se věnovat přemítání a askezi).

Ukázka z poezie

Zda u Gangy dlít máme jako kajícníci,
 zda věnovat se ženě ctnostné, milující,
 pít z proudu věd, sát básní nektar rozmanitý?
 Jen chvilku trvá život. Co si vyvoliti?.

Báseň je uvedena v překladu Oldřicha Friše.

Česká vydání

Externí odkazy

Reference
  1. Slovník spisovatelů - Asie a Afrika 1., Odeon, Praha 1967, str. 219-220
  2. Ottův slovník naučný, třetí díl, B-Bianchi, Sdružení pro Ottův slovník naučný, Paseka a Argo, Praha 1999, str. 940
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.