Bezemín (hradiště)

Datováním podle nálezů keramických zlomků bylo zjištěno, že hradiště bylo osídleno od osmého do první poloviny devátého století. Další archeologické stopy svědčí o jeho zániku mohutným požárem, po kterém ho pravděpodobně nahradilo blízké hradiště Šipín. Ze středověku a novověku pocházejí stopy po těžbě a zpracování železné rudy v těsném sousedství hradiště.[3]

Hradiště mělo dvě oddělené a samostatně opevněné části postavené na ploché ostrožně obtékané ze tří stran potoky. Větší část má rozlohu 3,75 ha a dochovaly se z ní pozůstatky opevnění v podobě valu a příkopu. Původní hradbu tvořila asi jeden metr silná zeď z nasucho kladených kamenů, za kterou byla dřevěná konstrukce uzavřená z vnitřní strany dřevěnou stěnou. Vnitřek hradby byl vyplněn hlínou. Na přístupné jihovýchodní straně dosahovala šířka hradby až 9,5 metru[4] a v jihozápadním rohu je patrné její částečně dochované zdvojení. O požáru hradby svědčí natavené kameny s otisky dřeva.[3] Val je na několika místech přerušen pozdějšími zásahy, ale vstupní brána se nacházela přibližně uprostřed jihovýchodní hradby.[4] Na přístupové straně hradbu chránil ve skále vysekaný příkop široký devět metrů a přerušený v prostoru brány. Menší část hradiště považovaná za akropoli o rozloze 0,4 ha byla opevněna stejným způsobem.[3]

S hradištěm souvisí mohylové pohřebiště asi 170 metrů jižně od opevnění. Zaujímá plochu 300 × 300 metrů a nachází se v něm přes čtyřicet mohyl rozdělených do čtyř skupin a dochovaných do výšky okolo padesáti centimetrů. Vzhledem k hradišti nejbližší skupina mohyl je navzájem spojená v Česku ojedinělými mohylovými náspy.[4]

Hradiště je přístupné po žlutě značené turistické trase z Konstantinových Lázní, která vede přes zříceninu hradu Gutštejn a bezemínské hradiště k hradišti u Šipína.[5]