Bertha Vyverová
Bertha Vyverová (11. června 1854, Londýn, Anglie – 20. listopadu 1941, Stratford nad Avonou, Anglie) byla anglická fotografka a autorka životopisu o Marii Corelliové. Starala se o domácnost skotského básníka Charlese Mackaye a byla dlouholetou společnicí Marie Corelli, která byla básníkovou nemanželskou dcerou. Od roku 1875 až do smrti Charlese Mackaye v roce 1889 Bertha udržovala jeho dům a starala se o něho až do jeho smrti. Později se starala i o svou matku, také až do její smrti. Poté, zbavena svých ošetřovatelských povinností, zůstala u Corelliové, kterou povzbuzovala a pomáhala jí v její spisovatelské kariéře. Když Corelliová zemřela, Vyverová se stala vykonavatelkou její literární pozůstalosti, napsala její biografii a starala se o jejich dům až do své smrti.
Bertha Vyver | |
---|---|
Bertha Vyverová | |
Rodné jméno | Bertha Amelia Adriana Francisca van der Vyve |
Narození | 11. června 1854 Londýn, Anglie |
Úmrtí | 20. listopadu 1941 (ve věku 87 let) Stratford nad Avonou, Anglie |
Národnost | anglická |
Povolání | spisovatelka |
Partner(ka) | Marie Corelli |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Bertha Amelia Adriana Francisca van der Vyver se narodila 11. června 1854 jako jedna ze tří dcer narozených Alphonsovi Petrovi Francisco Adrianovi van der Vyverovi a jeho manželce.[1] Její otec byl často uváděn jako belgicko-španělský obchodník a matka jako belgická hraběnka.[2] Ve skutečnosti otec, známý v Anglii jako Peter Francis Adrian Vander Vyver, byl Holanďan a jeho manželka Pauline Maria Josephine Francisca byla Francouzka.[3][4][5] Vzali se v Jersey v roce 1850 a brzy poté se přestěhovali do Anglie[4], kde se usadili v Londýně ve čtvrti Lambeth.Tam se narodily jejich dcery Paulina Bertha Laura, Bertha a Adriana Francisca „Ada“.[1][6][7] Otec byl neúspěšný podnikatel, několikrát vyhlásil bankrot a živil se prodejem falešných dědičných titulů. Titul „hrabě“ a „hraběnka“ rozšířil na sebe a svoji manželku.[3] Když se jeho dcera Paulina provdala za skutečného španělského hraběte, její otec se svatby odmítl zúčastnit.[4][8]
V roce 1856 otec řekl své ženě, že jejich manželství nebylo legální a 10. dubna se znovu vzali na svatojiřském náměstí v Hannoveru. V roce 1859 se hraběnka, jak byla nazývána, odebrala s dětmi do Glasgowa. Otec ji následoval a založil firmu, která opět zkrachovala.[5] Hraběnka podala žádost o rozvod ve Skotsku v roce 1860. Rozvod Vander Vyver napadl s odůvodněním, že jsou Holanďané a podle skotského práva se zde nemohou rozvést.[4][5] Poté žili odděleně a hraběnka se vrátila do Londýna i s dcerami.[9] Hraběnka se usadila na 7. Cleveland Terrace, bydlela pár bloků od Marie – tehdy ještě Mackayové – , která se stala celoživotním přítelkyní Berthy.[10] Marie měla podobně komplikovanou minulost jako Bertha [11],byla nelegitimní dcera Charlese Mackaye.[12] V 60. letech 19. století obě dívky společně navštěvovaly klášterní školu v Paříži.[2]
Kariéra
V roce 1875 Mariina matka onemocněla a nebyla schopná nadále pečovat o domácnost Mackayů. Navrhla proto aby se Bertha přistěhovala a vedla domácnost. Financování domácnosti bylo obtížné, protože jediným zdrojem příjmů byl Mackayův důchod ve výši 100 GBP ročně a příjem, který dostávala Bertha.[13] Jak se Mackayovo zdraví zhoršovalo, všichni byli nuceni přestěhovat se blíže ke zdravotnickým zařízením a tak se v roce 1883 přestěhovali do Kensingtonu. Charles Mackay byl napůl ochrnutý po těžké mrtvici a Bertha mohla jen zřídka opustit dům.[14][15] Kromě péče o něho a o domácnost se Bertha začala věnovat fotografování a stala se poměrně úspěšnou, i když se zachovalo jen málo jejích snímků.[16] Marie byla jako spisovatelka velmi úspěšná. Přesto se rozhodla ukončit používání jména svého otce, tvrdila, že jí to nepomáhá vydělávat si na živobytí literaturou a vymyslela si novou identitu, stala se Marií Corelli z Benátek.[17][18] Když Charles Mackay na konci roku 1889 zemřel, mohla Bertha cestovat s Corelliovou. V lednu 1890 odjeli do na několik dní Eastbourne. [19] Po návratu se dozvěděli, že hraběnka, Berthina matka,kterou i Marie považovala za druhou matku, umírá. Nastěhovaly se k ní a zůstaly u ní až do její smrti.[20][21] Od té chvíle mohla Bertha bezstarostně cestovat s Marií a podporovat její psaní.[22][23] Obě ženy spolu žily téměř čtyřicet let.[24][25] V roce 1901 se přestěhovaly do domu ve Stratfordu nad Avonou zvaného Mason Croft na Church Street, který je v současné době ve vlastnictví Shakespearova institutu University of Birmingham.[26]
Žily společně až do roku 1924, kdy Marie Corelli zemřela[2] a ve své závěti přenechala Vyverové vše, co vlastnila a ustanovila jí vykonavatelkou závěti.[27]
Poslední roky
Bertha nadále udržovala dům ve Stratfordu nad Avonou, jako za Mariina života. Jako majitelka literární pozůstalosti rok po Mariině smrti vydala její životopis Open Confession (Otevřená zpověď).[28] V roce 1930 vydala Memoirs of Marie Corelli (Vzpomínky na Marii Corelli).[29] Až do roku 1939 i přes své zhoršující se zdraví se Vyverová snažila udržovat dům podle Mariina přání. Zasáhla ovšem válka a o záchraně domu se začalo jednat až po Berthině smrti.[30] Obě ženy jsou pohřbeny společně na hřbitově Evesham Road, Stratford nad Avonou.[25]
Poznámka
Kniha Boy od Corelliové má dedikaci: „Mé nejdražší kamarádce na světě Berthě Vyver, která celý můj život znala od dětství a byla svědkem celé mé literární tvorby od samého začátku, tento jednoduchý příběh je jí s vděčností a láskou věnován.“ Kniha „Thelma“ (1887) byla také věnována Berthě Vyver:„Mé nejdražší přítelkyni Berthě Vyver, jako uznání její milé společnosti, něžných sympatií a nejvěrnější lásky“.[31]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bertha Vyver na anglické Wikipedii.
- Ransom 2013, s. 15.
- Waller 2008, s. 769.
- Selling Titles. Chicago Tribune. Chicago, Illinois: 21. 7. 1883, s. 6. Dostupné online [cit. 21. 7. 2017]. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- Probate, Divorce, And Admiralty Division. The Times. London, England: 26 June 1883, čís. 30856, s. 3. Dostupné online [cit. 21. 7. 2017]. (anglicky)
- Remarkable Probate Case. periodikum??. London, Middlesex, England: The Magnet, 2. 7. 1883, s. 3. Dostupné online [cit. 21. 7. 2017]. (anglicky)
- England and Wales Birth Registration Index: Paulina Bertha Laura Vander Vyver [online]. Southport, England: General Register Office, 1852 [cit. 2017-07-21]. Dostupné online. vol 1D, s. 302. (anglicky)
- England and Wales Birth Registration Index: Adriana Francisca Vander Vyver [online]. Southport, England: General Register Office, 1856 [cit. 2017-07-21]. Dostupné online. vol 1D, s. 357. (anglicky)
- FERNÁNDEZ-MOTA DE CIFUENTES, María Teresa. Relacíon de títulos nobiliarios vacantes, y principales documentos que contiene cada expediente que, de los mismos, se conserva en el Archivo del Ministerio de Justicia. Madrid, Spain: Ediciones Hidalguia, 1984. Dostupné online. ISBN 978-84-00-05780-0. S. 99. (španělsky)
- England and Wales Census, 1861 [online]. Kew, Surry, England: The National Archives, 1861 [cit. 2017-07-21]. Dostupné online. Registration #RG09, Family #14180, Film #101815780. (anglicky)
- Ransom 2013, s. 16.
- Ransom 2013, s. 5.
- Ransom 2013, s. 8.
- Ransom 2013, s. 22.
- Ransom 2013, s. 24, 47.
- Federico 2000, s. 5.
- Ransom 2013, s. 47.
- Ransom 2013, s. 24.
- Federico 2000, s. 23.
- Ransom 2013, s. 56.
- Ransom 2013, s. 57.
- England and Wales Death Registration Index: Pauline J M F Van Der Vyver [online]. Southport, England: General Register Office, 1890 [cit. 2017-07-21]. Dostupné online. vol. 1A, s. 193. (anglicky)
- Ransom 2013, s. 206.
- Federico 2000, s. 8.
- Federico 2000, s. 163.
- Wilson, Scott. Resting Places: The Burial Sites of more than 14,000 Famous Persons, 3rd ed.: 2 (Kindle Location 9851). McFarland & Company, Inc., Publishers. Kindle Edition.
- Federico 2000, s. 7.
- Federico 2000, s. 175.
- Ransom 2013, s. 198.
- Waller 2008, s. 392, 769.
- Ransom 2013, s. 202.
- Waller 2008, s. 771.
Literatura
- FEDERICO, Annette. Idol of Suburbia: Marie Corelli and Late-Victorian Literary Culture. [s.l.]: University of Virginia Press, 2000. Dostupné online. ISBN 978-0-8139-1915-7.
- RANSOM, Teresa. The Mysterious Miss Marie Corelli: Queen of Victorian Bestsellers. Seaford, England: Bulbeck Books, 2013. Dostupné online. ISBN 978-1-78301-073-8.
- WALLER, Philip. Writers, Readers, and Reputations: Literary Life in Britain 1870-1918. Oxford, England: Oxford University Press, 2008. Dostupné online. ISBN 978-0-19-954120-1.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bertha Vyverová na Wikimedia Commons