Bernhard Strigel

Bernhard Strigel (* kolem 1460, Memmingen4. května 1528, Memmingen) byl německý malíř pozdní gotiky a rané renesance. Je autorem řady portrétů Maxmiliána I. Habsburského a dalších významných osobností.

Bernhard Strigel
Narození1460
Memmingen
Úmrtí14. května 1528 (ve věku 67–68 let)
Memmingen
Povolánímalíř
Významná dílaTwelve Year Old Jesus in the Temple
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Bernhard Strigel se narodil v rozvětvené rodině Hanse Strigela staršího. Byl patrně synem sochaře Ivo Strigela, majitele dílny v Memmingenu, která dodávala oltáře do kostelů na Jihu Německa, do Tyrolska a Švýcarska (kantony Ticino a Graubünden), ale je uváděn také jako syn nebo synovec Hanse Strigela mladšího.[1] Vyučil se v rodinné dílně a v letech 1493 až 1494 pracoval v Ulmu u Bartholomäuse Zeitbloma. V 90. letech se stal mistrem v Memmingenu a vedl vlastní dílnu. Jako občan Memmingenu je poprvé zmiňován v daňových knihách roku 1505.

Od roku 1515 byl dvorním malířem Maxmiliána I. Habsburského, v jehož službách opakovaně navštívil Augsburg, Innsbruck a Vídeň. Od roku 1517 byl radním a cechovním mistrem v Memmingenu. Působil jako držitel soudní pečetě, poradce obchodníků se solí a jako vyslanec v oblasti spravedlnosti zastupoval Memmingen u soudů v Augsburgu, Ulmu a dalších městech. Když v polovině 20. let zasáhla Memmingen Reformace, působil jako vyjednavač mezi oběma stranami. Navrhl také nové žebravé mnišské řády.

Pro badatele byla významná datace obrazu Bernharda Strigela z roku 1520, určeného pro humanistu a historika Johannese Cuspiniana, ze které vyplývá, že malíři bylo v té době 60 let.[2]

Strigel zemřel bez mužského potomka a jeho dílnu převzal zeť Hans Goldschmidt, který bydlel v jeho domě od roku 1521.

Dílo

Nejranější dílo, spojované se jménem Bernharda Strigela, je křídlo oltáře pro kostel ve Splügenu v kantonu Graubünden, zobrazující sv. Vincence, sv. Šebestiána a sv. Michala, původně spojené s centrálním panelem s řezbou Ivo Strigela a dalšími křídly, která se nezachovala.

Bernhard Strigel zprvu tvořil v duchu pozdně gotické Ulmské školy Bartholomäuse Zeitbloma. V letech 1493–94 Strigel spolupracoval s Zeitblomem na predelle a šesti deskových obrazech hlavního oltáře pro klášterní kostel v Blaubeuren. Jeho pozdější tvorba byla ovlivněna nizozemským malířstvím. To je patrné na jeho oltáři pro Mindelheim z roku 1505 a Mariánském oltáři pro Salem (Badensko) z let 1507–1508.

Jeho první portrét císaře Maxmiliána I. Habsburského pochází z roku 1504. Jako dvorní malíř vytvořil kromě portrétů císaře také jeden z prvních skupinových portrétů císaře a jeho rodiny. V posledních letech života se věnoval výhradně portrétní tvorbě a řada z jeho děl byla opakovaně kopírována. Ačkoli některá Strigelova díla byla zničena během reformace, zachovalo se kolem 90 jeho obrazů a menší množství kreseb.

Známá díla (výběr)

Oltář St. Georgskapelle, Obersaxen
Skupinový portrét císaře Maxmiliána I. s rodinou
  • 1473 Oltář St. Georgskapelle, Obersaxen
  • 1493/1494 Hlavní oltář klášterního kostela Blaubeuren (spolu s Bartholomäusem Zeitblomem
  • 1505–1506 Oltářní archa z Mindelheimu ve Švábsku (Mindelheimer Sippenaltar), nyní Germanisches Nationalmuseum, Norimberk
  • 1507–1508 Mariánský oltář pro klášter v Salemu, od r. 2014 Museum „Meisterwerke der Reichsabtei“, pobočka Badische Landesmuseum v Karlsruhe v prelatuře kláštera Salem
  • 1509 Dvanáctiletý Ježíš v chrámu, Strigel-Museum, Memmingen
  • 1509 Oplakávání Krista, Strigel-Museum (v bývalém klášteře Antoniterkloster), Memmingen
  • Král David a Prorok, dnes Staatsgalerie, Stuttgart
  • Manželství Panny Marie, dnes Ulmer Museum, Ulm
  • Narození Panny Marie, Navštívení Panny Marie, dnes Staatsgalerie, Stuttgart
  • Představení Ježíše v chrámu, dnes Staatsgalerie, Stuttgart
  • Nástěnná malba v kapli St. Margaret, bývalý klášter Blaubeuren
  • po 1515 Ukřižování, Národní galerie v Praze, Šternberský palác[3]
  • 1520 Loučení Krista s matkou, Svlékání Krista, dnes Gemäldegalerie Berlín
  • Oltářní křídla s Legendou sv. Kříže, Zámek Kynžvart[4]

Portréty

  • 1507 Portrét císaře Maxmiliána I. s insigniemi, Maximilianeum, Innsbruck[5]
  • 1508–1509 Hans Caspar von Laubenberg, rádce císaře Maxmiliána I., do roku 1945 Lobkowiczká sbírka, Roudnice nad Labem, od 1955 Kunsthalle Karlsruhe
  • 1505–1510 Císařovna Bianca Maria Sforza, Kunsthistorisches Museum, Vídeň
  • 1511–1512 Svatý Ladislav Panně Marii doporučuje krále Vladislava Jagellonského a jeho děti Ludvíka a Annu, Szépmüvészeti Múzeum, Budapešť[6]
  • 1515 Skupinový portrét císaře Maxmiliána I. s rodinou[7]
  • 1517 Portréty augsburského patricije Konrada Rehlingera a jeho rodiny, Alte Pinakothek, Mnichov[8]
  • 1520 Rodina diplomata Johanna Cuspiniana, Staatliche Museen, Berlín
  • 1524 Portrét mladého Ludvíka Jagellonského, Kunsthistorisches Museum, Vídeň[9]
  • 1525 Portrét německého císaře Ferdinanda I.
  • Portrét vznešené dámy, Strigel-Museum, Memmingen
  • Čtyři hlavy a portrét staršího vousatého muže, Staatsgalerie Stuttgart
  • Sibylla von Freyberg, rozená Gossenbrod (1479–1521), Alte Pinakothek, Mnichov
  • Georg Tannstetter (1482–1535), sbírka prince Lichtenštejnského, Vaduz
  • 1528? Portrét rytíře, Sbírka Thyssen-Bornemisza[10]

Galerie děl

Reference

  1. National Gallery of Art, Strigel, Bernhard
  2. Anno humannae reparacionis MDXX Mens octobri...Bernhardinus Strigil pictor civis Memingen nobilis qui solus edicto Caesare Maximilianu ut olim Apelles Alexandrum pingere iussus has imagines manu sinistra per specula ferme sexagenarius Viennae pingebat
  3. Pešina J, 1962, č. 38-40
  4. Pešina J, 1962, č. 31-34
  5. WikiArt: Portrait of Maximilian I (1459–1519)
  6. J. Kuthan a kol., I. 2010, s. 171–173
  7. Kunsthistorisches Museum Wien: Bernhard Strigel - Familie Kaiser Maximilians I., YouTube video, 2011
  8. Zeno: Strigel, Bernhard: Die acht Kinder Konrad Rehlingers
  9. Zeno: Strigel, Bernhard: Porträt Ludwigs II. von Ungarn
  10. Colección Thyssen-Bornemisza: Bernhard Strigel, Retrato de un caballero 1528 (?)

Literatura

  • Jiří Kuthan a kolektiv: Královské dílo za Jiřího z Poděbrad a dynastie Jagellonců. Díl první. Král a šlechta. Univerzita Karlova Praha 2010, s. 171–173, ISBN 978-80-87258-12-5
  • Norbert Werner: Bernhard Strigel. In: Biographisch-Bibliographisches Kirchenlexikon (BBKL). Band 11, Bautz, Herzberg 1996, ISBN 3-88309-064-6, S. 54–56.
  • Hand, John Oliver, with the assistance of Sally E. Mansfield. German Paintings of the Fifteenth through Seventeenth Centuries. The Collections of the National Gallery of Art Systematic Catalogue. Washington, D.C., 1993: 166–167
  • Lukas Madersbacher (Red.): Hispania – Austria. Kunst um 1492. Die katholischen Könige Maximilian I. und die Anfänge der Casa de Austria in Spanien. Electa, Mailand 1992, ISBN 88-435-4074-2.
  • Gertrud Otto: Bernhard Strigel (= Kunstwissenschaftliche Studien. Bd. 33, ISSN 0170-9186). Deutscher Kunstverlag, München/Berlin 1964.
  • Jaroslav Pešina, German Painting of the 15th and 16th Centuries, Artia Praha 1962
  • Wilhelm Adolf Schmidt: Strigel. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 36, Duncker & Humblot, Leipzig 1893, S. 589 f. Über die Malerfamilie mit Hans Striegel dem Älteren, Ivo, Claus und Bernhard Strigel.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.