Bernhard Schmidt

Bernhard Voldemar Schmidt (30. březen 1879, Naissaar – 1. prosinec 1935, Hamburg) byl estonsko-německý optik. Vynalezl teleskop, který nese jeho jméno, a který je široce využíván při fotografování velké části oblohy, pro jeho velké zorné pole a jemné rozlišení obrazu.

Bernhard Schmidt
Narození	30. březnajul. / 11. dubna 1879greg. Naissaar
Úmrtí	1. prosince 1935 (ve věku 56 let) Hamburk, Německá říše Německá říše
Alma mater	Technologická univerzita Chalmers
Povolání	astronom a fyzik
Zaměstnavatel	Hamburská observatoř
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se na území dnešního Estonska (tehdy Ruská říše) v rodině baltských Němců. Do roku 1898 pracoval jako telegrafista, fotograf a designér. V roce 1901 odešel z Estonska do Německa, kde začal studovat na inženýrské škole v Mittweidě. V tomto městě působil až do roku 1926, zřídil si zde malou dílnu na výrobu optických přístrojů a také soukromou hvězdárnu. V této době vytvořil svá prvá parabolická zrcadla a šestnáctipalcový teleskop.

V roce 1926 Schmidt odjel do Hamburku, kde pracoval na observatoři Bergedorf. Tři roky poté vynalezl nový systém pro zrcadlové dalekohledy, Schmidtův teleskop. Problém deformací obrazu, zejména tzv. sférické aberace, astigmatismus a tzv. kóma, se řešil u zrcadlových dalekohledů omezením zorného pole. Schmidt použil nejjednodušší sférické (kulové) zrcadlo a nesférickou korekční desku (či čočku), umístěnou do středu zakřivení zrcadla.[1] Schmidtův dalekohled tak může mít velmi široké zorné pole a hodí se zvlášť pro přehledové dalekohledy, hledače komet apod. Většina dalekohledů na oběžné dráze kolem Země užívá některou z verzí Schmidtova dalekohledu.