Benignus Štefan

Benignus Štefan, plukovník in memoriam, (6. května 1918 Hradec Králové – 8. března 1943 Plouézec, Francie)[2] byl československý pilot, který během druhé světové války létal v Royal Air Force. Za svoji službu obdržel vysoká československá a polská vojenská vyznamenání.

Benignus Štefan
Narození6. května 1918
Hradec Králové Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí8. března 1943 (ve věku 24 let)
Plouézec, Francie Francie
Příčina úmrtípadl v boji (sestřelen)
Místo pohřbeníSaint-Brieuc, Francie
NárodnostČeši
Alma materVojenská akademie
PovoláníFighter pilot
Znám jakoPilot Royal Air Force
TitulMedaile Za chrabrost
Kříž za chrabrost (Polsko)
Československý válečný kříž[1]
OceněníFlying Lieutenant
RodičeMUDr. Libor Stefan
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Před válkou

Narodil se v Hradci Králové v rodině generála vojenské zdravotní služby MUDr. Libora Stefana jako jeden z osmi synů (druhý nejmladší).[zdroj?!] Absolvoval klasické Rašínovo gymnázium (1936), byl skautem a cvičil v Sokole. Létat začal u Masarykovy letecké ligy v rámci akce 1000 nových pilotů republice. V roce 1936 nastoupil do důstojnické školy v Prostějově, po níž byl přidělen k Leteckému pluku 3 ve Spišské Nové Vsi. V letech 1937 až 1938 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích jako poručík letectva.[2]

Druhá světová válka
Znak 313. čs. peruti RAF

Po obsazení Československa odešel do Polska. Po ústupu na východ v době německého útoku po vypuknutí války byl při pokusu o přechod do Rumunska zajat Rudou armádou a internován. Po propuštění ze zajetí odjel přes Turecko a Palestinu do Velké Británie, kde vstoupil do RAF. V roce 1940 se stal pobočníkem velitele čs. letectva v Británii gen. Karla Janouška. V roce 1941 byl zařazen do leteckého výcviku, odkud byl vyřazen v roce 1942 jako nadporučík letectva (F/Lt). Přes 310. čs. stíhací peruť, se v červnu 1942 dostal k 313. čs. stíhací peruti, kde létal s letouny Supermarine Spitfire.[3]

Dne 8. března 1943 Benignus Štefan odstartoval v sestavě peruti k akci Ramrod 57. Úkolem byl doprovod amerických bombardérů B-17 při útoku na seřazovací nádraží v Rennes v Bretani. Ve 14:20 byl nedalo St. Malo tříčlenný roj čs. spitfirů napaden z převýšení dvojicí německých focke-wulfů. Jeho přemožitelem byl člen 8./JG 2 Uffz. Heinz Buteweg,[zdroj?!] který si ve 14.12 nahlásil Spitfire v prostoru 14 West N/3917 ve výšce 7.500 m. W/Cdr Mrázek a F/Lt Muzika pozorovali, jak stroj F/Lt Štefana klesá v sérii řízených zatáček k zemi.[4] Muzika jej sledoval při sestupu až do 3000 stop výšky, poté se musel odpoutat.[5] Pilot ještě dokázal nouzově přistát, ale následkem zásahu do hrudi byl z letounu vynesen již mrtvý. Byl pohřben na vojenském hřbitově v Saint-Brieuc.[1]

Bratr B. Štefana, podplukovník in memoriam Ivan Štefan, byl za odbojovou činnost odsouzen k smrti a popraven 12. 10. 1943 v Mnichově. Další bratr, MUDr. Aurelius Marcus Štefan, působil jako důstojník zdravotní služby nejprve u československých pozemních jednotek, a od roku 1942 u 313. peruti. Další z bratrů, Hvězdoslav Štefan, byl zatčen při pokusu o útěk do zahraničí a vězněn až do konce války.

Po válce

Dne 15. srpna 2000 byla Benignu Štefanovi odhalena pamětní deska s kamennou stélou v Bilfotu ve Francii.[1] 4. května 2006 byla Benignu Štefanovi a Ivanu Štefanovi odhalena pamětní deska na jejich rodném domě na Slezském předměstí v Hradci Králové. Přilehlá ulice nese od roku 1990 jméno Bratří Štefanů.[6]

Vyznamenání

Odkazy

Reference
  1. Ptáček, J. - Rail, J.: Letci Královéhradecka v druhém čs. zahraničním odboji, s. 140
  2. Ptáček, J. - Rail, J.: Letci Královéhradecka v druhém čs. zahraničním odboji, s. 137
  3. Ptáček, J. - Rail, J.: Letci Královéhradecka v druhém čs. zahraničním odboji, s. 139
  4. Rajlich, J. - Sehnal, J.: Stíhači nad Kanálem, s. 110
  5. van Eyck, M. F.: Zemřeli jsme pro Anglii, s. 92
  6. Bratři Štefanové mají pamětní desku

Literatura
  • Ptáček, J. - Rail, J.: Letci Královéhradecka v druhém čs. zahraničním odboji, Expedice F. L. Věka, Dobruška 2000, ISBN 80-85031-34-5
  • Rajlich, J. - Sehnal, J.: Stíhači nad Kanálem, Naše vojsko, Praha 1993, ISBN 80-206-0320-4
  • Trojan, J.: KIA - Killed In Action (Zabit v boji). Robinson 2008, ISBN 978-80-254-1858-1
  • van Eyck, M. F.: Zemřeli jsme pro Anglii. Naše vojsko, Praha 1993, ISBN 80-206-0321-2

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.