Beipiaosaurus

Beipiaosaurus (Ještěr z Beipiao) byl terizinosauroidní teropodní a velmi podivně vyhlížející dinosaurus. Žil v období spodní (rané) křídy, asi před 125 miliony let, na území dnešní provincie Liao-ning v severovýchodní Číně.[1]

Beipiaosaurus
Stratigrafický výskyt: Spodní křída, asi před 124,6 mil. let
Rekonstrukce beipiaosaura
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Reptilia)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
RodBeipiaosaurus
Binomické jméno
Beipiaosaurus inexpectus
Xu, Tang & Wang, 1999
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Objev

Objev tohoto zajímavého teropodního dinosaura byl veřejně oznámen 27. května 1999 v odborném časopisu Nature a vyvolal mezi paleontology malou senzaci. Druhové jméno inexpectus (=nečekaný) se vztahuje k celkově překvapivému a bizarnímu vzhledu tohoto dinosaura.[2]

Kosterní diagram beipiaosaura

Popis

Nejdůležitějším znakem beipiaosaura byla přítomnost pernatého pokryvu těla, které bylo spolu s kostrou objeveno. Je ještě lépe vyvinuto než u rodu Sinosauropteryx. Tento malý terizinosauroid byl 1,9[3] až 2,2 m dlouhý, necelý metr vysoký v kyčlích a vážil kolem 40 kg.[4] Přesto byl až do roku 2012 největším známým dinosaurem s dochovaným pernatým pokryvem těla (překonal ho Yutyrannus huali). V roce 2007 byl nicméně ještě předtím v Liao-ningu objeven o trochu delší dinosaurus s dochovaným peřím, který dostal název Sinocalliopteryx gigas (a jehož délka byla 2,37 m).

Osteologie postkraniální části kostry tohoto teropoda byla formálně publikována ve studii z roku 2021.[5]

Domnělé zkamenělé krvinky, které měly být objeveny u fosilie tohoto dinosaura, byly ve studii, publikované na konci roku 2021, interpretovány jako diagenetické struktury, vzniklé při postupné fosilizaci.[6]

Odkazy

Reference

  1. SOCHA, Vladimír (2015). Neznámí dinosauři. Nakl. Mladá fronta, Praha. ISBN 978-80-204-3595-8. (str. 24-25)
  2. SOCHA, Vladimír. 40 let s dinosaury. OSEL.cz [online]. 30. prosince 2021. Dostupné online. (česky)
  3. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  4. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 157 (anglicky)
  5. Chun-Chi Liao, Lindsay E. Zanno, Shiying Wang & Xing Xu (2021). Postcranial osteology of Beipiaosaurus inexpectus (Theropoda: Therizinosauria). PLoS ONE. 16 (9): e0257913. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0257913
  6. Dana E. Korneisel, Sterling J. Nesbitt, Sarah Werning & Shuhai Xiao (2021). Putative fossil blood cells reinterpreted as diagenetic structures. PeerJ. 9: e12651. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.12651

Literatura

Česká literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.