Beda Muck
Beda Muck, někdy uváděný jako Muk[1] (? Černošín u Tachova – 6. května 1724 Přeštice) byl český hudební skladatel, příslušník řádu benediktinů, varhaník, ředitel kůru, kazatel.[2]
| Beda Muck | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Jinak zvaný | Beda Muk |
| Narození | Černošín České království |
| Úmrtí | 6. května 1724 Přeštice České království |
| Žánry | duchovní hudba |
| Povolání | hudební skladatel, varhaník, ředitel kůru |
| Nástroje | varhany |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Narodil se v Černošíně v rodině učitele, ale datum jeho narození není známo. Od roku 1703 byl členem benediktinského řádu v klášteře Kladruby, od roku 1709 zde vykonával funkci regenschoriho. Kladrubský klášter získal v roce 1705 do své správy město Přeštice, v roce 1710 se ujal i jejich správy duchovní. V té době vzrostl význam zdejšího mariánského poutního centra, zvýšil se liturgický provoz a za účelem zkvalitnění provozu hudebního sem byl v roce 1714 z Kladrub poslán Muck. Začal v místním kostele vykonávat funkci kazatele a jednoho ze tří benediktinských kooperátorů (farních vikářů), ale jeho hlavním úkolem bylo založit mariánský figurální kůr. Běžně funkci ředitele kůru vykonával kantor, který byl laickým hudebníkem. Kladrubský konvent v případě Přeštic udělal zřejmě kvůli důležitosti poutního místa výjimku a dosadil na toto místo Mucka. Jako ředitel kůru měl za povinnost vytvořit kmenový repertoár pro nově vzniklý sbor, k čemuž sloužily i jeho vlastní kompozice. Svou tvorbou převyšoval běžné řádové skladatele.[1] V roce 1717 byl přítomen stavbě nových kostelních varhan, o jejichž pořízení se pravděpodobně také zasloužil. Stavitelem varhan byl renomovaný varhanář Johann Leopold Burkhardt z Lokte. Muck posléze pobýval opět v klášteře v Kladrubech a do Přeštic se vrátil roku 1719. Zůstal zde až do své smrti v roce 1724.
Dílo
Byl autorem 2 offertorií a 5 mší, které se však nedochovaly, stejně jako Chroma primitiale pro čtyři zpěvní hlasy a nástrojový doprovod. Do dnešních dnů se dochovaly pouze dvě skladby:
- Ave Maria/Regina coeli in D pro čtyři zpěvní hlasy s nástrojovým doprovodem (Přeštice);
- Litaniae Lauretanae in E (nachází se v opise J. D. Zelenky v Sächsische Landesbibliothek v Drážďanech).
Reference
- ANDERLE, Jan. Devět století kláštera v Kladrubech. České Budějovice: Národní památkový ústav, 2017. 407 s. ISBN 978-80-87890-28-8. S. 185–199.
- ČERNUŠÁK, Gracian; NOVÁČEK, Zdenko. Československý hudební slovník osob a institucí. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1965. 1080 s. S. 127.
Literatura
- ŘIČÁK, E. V. Dějepis města Přeštic a jeho okolí. 1. vydání. [Brno]: GARN, 2012. 221 stran, 8 nečíslovaných listů obrazových příloh. Monografie měst, městeček a obcí; 83.
- FIALA, Jaroslav. Hudba na kůru přeštického chrámu. Hudební věda, 1996, 33(1), s. 27-39. Dostupné v Digitální knihovně Akademie věd ČR
