Bečvářův dvůr

Bečvářův statek či Bečvářův dvůr je trojkřídlá usedlost postavená společně s již neexistující Bečvářovou vilou v klasicistním slohu. Bečvářův dvůr stojící na adrese Starostrašnická 16/25 v Praze 10-Strašnicích je jedinou dochovanou hospodářskou usedlostí starých Strašnic. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[1]

Bečvářův dvůr ve Strašnicích
Bečvářův dvůr, zadní strana
Účel stavby

hospodářské budovy, dnes sídlo firmy Oriflame

Základní informace
Slohklasicismus
Výstavbaasi 1830
Přestavba70. a 90. léta 20. století
StavebníkJosef Popelář
Další majiteléTomáš Bečvář
Poloha
AdresaStarostrašnická 16/25, Praha 10-Strašnice, Česko Česko
UliceV olšinách
Souřadnice50°4′18,99″ s. š., 14°29′30,09″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky40747/1-1661 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Bečvářův dvůr v zimě, leden 2016
Bečvářův dvůr na podzim

Velkostatek

Usedlost s původním čp. 16 vznikla na místě někdejšího středověkého poplužního dvora s tvrzí. Statek nechal kolem roku 1830 v klasicistním slohu vystavět tehdejší majitel Josef Popelář, nemovitost však nese jméno po Tomáši Bečvářovi, majiteli statku od roku 1862, největšímu hospodáři ve Strašnicích, jemuž patřila polovina zdejších polností.[2] Bečvářovi patřily polnosti na území dnešních Strašnic, Žižkova, Malešic i Vršovic.[3]

Majetek zdědil jeho syn Julius. Ten v roce 1926 rozhodl, že majetek rozdělí mezi své tři potomky. Dvůr a dům na Starém Městě měla jako věno dostat jeho dcera Anna. Takto to bylo uvedeno i v závěti Julia Bečváře z roku 1945.[4]

Po roce 1948 byl veškerý majetek rodiny Bečvářů vyvlastněn, hospodářské budovy přešly do správy Státnímu statku Praha a ve dvoře byly zřízeny byty.[3] Na pozemcích statku bylo vystavěno například sídliště Solidarita.[3]

Dcera Anna zemřela v roce 1987 a svůj majetek odkázala přátelům svého zesnulého manžela z klubu zahrádkářů, místnímu učiteli Františku Činčerovi a stavbyvedoucímu Štěpánu Formanovi. Tito následně dvůr v 90. letech právoplatně zrestituovali.[4]

Popis

Budova statku je patrová se zaklenutými místnostmi v přízemní. Vstupní pozdně klasicistní průčelí na východní straně budovy zdobí nízký středový rizalit vrcholící trojúhelníkovým štítem.

Původně se budova dvora nacházela pod hrází rybníka. Ten byl zasypán a na jeho místě se dnes nachází Areál volného času Gutovka.

Reference
  1. Bečvářův dvůr - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-22]. Dostupné online.
  2. Bečvářův dvůr na www.slavnestavby.cz
  3. BEREŇ, Michael. Stařenka neměla dědit lukrativní pozemky. Bečvářův statek míří k soudu. Pražský deník. 2019-08-05. Dostupné online [cit. 2020-12-22]. (česky)
  4. ŠTICKÝ, Jiří. Jak lidé z StB a šíbři k pozemkům přišli - Magazín Reportér. reportermagazin.cz [online]. 2020-08-09 [cit. 2021-08-27]. Dostupné online. (česky)

Literatura
  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 28 - 29.
  • HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 88.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.