Batikování

Batikování (javánsky „mbatik“ = psaní voskem) je technika barvení nebo potiskování tkanin, při kterém se zakrývají určitá místa voskem nebo zavazují tak, aby zůstala neobarvená. Neobarvená místa vytvářejí po odstranění zábrany (angl.: resist) žádaný vzor. [1]

Z historie batiku

Nejstarší nálezy batiky pocházejí z 5. století před n. l. v Egyptě, později však byla technika batikování známá jen v Číně, odkud se rozšířila do ostatních asijských zemí i do Evropy.

Původ slova batika pochází buď v jávském slově „ambatik“ což znamená kresliti, malovati, psáti nebo podle malajského kmene Bataků, kteří si takto textil zdobili. [2] Na indonéském ostrově Jáva se v 15. století z řemeslné techniky brzy stalo výtvarné umění. Z Jávy pochází několik celosvětově známých umělců v tomto oboru. [3] Ve 20. století se angažovali vlivní politici v podpoře indonéského národního stylu batikových vzorů a v roce 2009 bylo indonéské ruční batikování prohlášeno UNESCEM za světové kulturní dědictví. [4]

V Evropě byla v 19. století zdokonalena technologie výroby (např. nanášení vosku tiskací šablonou) a v nizozemském Leidenu byla v roce 1835 otevřena první továrna na batiku. Evropské imitáty velmi věrně napodobovaly indonéskou batiku, pozdější (a dosavadní) hromadná výroba se zakládá na principu strojního potiskování. [5]

  • Tradiční nástroj na batikování
  • Tisk batiky s pomocí šablony
  • Barvení navoskované tkaniny
  • Moderní indonéská batika (2011)
  • Malajské vzory batiky
  • Batika z Nigérie

Techniky ručního batikování

Z několika technik jsou nejznámější:

  • horká batika - za použití rozpuštěného vosku se vzory kreslí speciálním nástrojem (s nádržkou na tekutý vosk)
  • studená b. - používá průhlednou gumovitou látku
  • volná kresba - tkanina se natírá solným roztokem, který omezuje zatékavost barvy do textilie [3]

Druhy batiky

Indonéská batika
Příklady kulturních vlivů na vzorování a motivy batiky [6]
Kultura Vzor batiky Region Vzorek
indonéskákawung, ceplok, gringsing, parang, lereng, truntum, sekar jagad (kombinace různých motivů) a jiné ozdobné motivy z Jávy, Dayak, Batak, Papua, Riau atdpříslušná oblast
hindu-buddhistickágaruda, banji, cuwiri, kalpataru, meru nebo gunungan, semen rama, pringgondani, sidha asih, sidha mukti, sidha luhurJáva
islámskábesurek nebo arabská kaligrafie, buraqBengkulu, Cirebon,Jambi
čínskáburung hong (čínský fénix), liong/naga (čínský drak), qilin, wadasan, megamendung (mrak po čínsku), lok tjanLasem, Cirebon, Pekalongan, Tasikmalaya, Ciamis
indickájlamprang, páv, slonCirebon, Garut, Pekalongan, Madura
evropská (koloniální éra)buketan (kytice), evropské pohádky, záběry z kolonií, např. dům, koně, jízdní kolo, po evropsku oblečení lidéJáva
japonskásakura, hokokai, chryzantéma, motýlJáva

V 1. dekádě 21. století se v Indonésii zabývalo batikováním asi 50 000 (převážně) drobných výrobců. [7]

Batika ve světě

Vedle Indonésie dodává ručně vyrobenou batiku řada zemí ze všech kontinentů (Čína, Japonsko, Malajsko, africké státy, Ukrajina aj) [8] i např. Grenada [9]

Literatura

Reference
  1. Batika [online]. Textilní zkušební ústav, 2006-2008 [cit. 2018-06-15]. Dostupné online. (česky)
  2. HOLEČKOVÁ, Květa. Batika a batikování. [s.l.]: Merkur, 1972. 141 s.
  3. The Art of Batik [online]. L´Essenziale, 2013-11-02 [cit. 2018-06-15]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Snodgrass: World Clothing and Fashion, Routledge 2015, ISBN 978-0-7656-8300-7, str. 57-58
  5. Diserens: Die neuesten Fortschritte in der Anwendung der Farbstoffe, Springer-Verlag 2013, ISBN 9783034841689, str. 164-168
  6. Nomination for inscription on the Representative List in 2009 (Reference No. 00170) [online]. 2 October 2009 [cit. 2014-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Indonesia´s Batik Makers [online]. The Guardian, 2011-08-23 [cit. 2018-06-15]. Dostupné online. (anglicky)
  8. The History of Batik [online]. The BatikGuild, 2018 [cit. 2018-06-15]. Dostupné online. (anglicky)
  9. Batik is the name [online]. Art Fabrik, 2018 [cit. 2018-06-15]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.