Barometrické měření výšky

V praxi se využívá mnoho přístrojů založených na změně barometrického tlaku. Nepostradatelným přístrojem používaným zejména v letectví je barometrický výškoměr. Pro matematickou interpretaci změny tlaku v závislosti na výšce aplikované na modelovou atmosféru se vychází z několika předpokladů:

• Skutečná teplota T se nahrazuje průměrnou teplotou T_s celé atmosféry mezi dvěma hladinami, z nichž v dolní je tlak p₀ a v horní p_z.

${\displaystyle T_{s}=T_{n}(1+\alpha \,t_{s})}$

${\displaystyle \alpha ={\frac {1}{273,15}}}$

Letecký barometrický výškoměr

kde t_s je průměrná teplota vrstvy [°C].

• Změna tíhového zrychlení v závislosti na nadmořské výšce a zeměpisné šířce se stanoví

${\displaystyle g=g_{n}(1-2,644.10^{-3}\cos \,2\varphi )(1-3,139.10^{-7}\,h)}$

kde ${\displaystyle \varphi }$ je zeměpisná šířka, h je nadmořská výška, g_n je tíhové zrychlení na 45° z.š. na hladine moře. Tíhové zrychlení směrem k rovníku a se stoupající nadmořskou výškou klesá.