Barbican Estate
Barbican Estate je název pro obytný/smíšený komplex, který se nachází v britské metropoli Londýně (na severním okraji City of London). Vznikl postupně v období mezi 60. až 80. lety 20. století na místě zničeném během bombardování města za druhé světové války.[1] V jeho blízkosti se nachází Barbican Centre, Muzeum Londýna (Museum of London), Guildhall School of Music and Drama, Barbican Public Library a City of London School for Girls.
Barbican Estate | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | brutalismus |
Architekti | Chamberlin, Powell and Bon |
Výstavba | 1982 |
Poloha | |
Adresa | City, Spojené království |
Souřadnice | 51°31′9″ s. š., 0°5′38″ z. d. |
Další informace | |
Kód památky | 1352667 a 1001668 |
Web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Celý komplex je jednou z nejznámějších brutalistických staveb na území Londýn a Spojeného království. V současné době je evidován jako budova na seznamu budov zvláštního architektonického nebo historického významu. Areál tvoří řada obytných bloků, které oddělují veřejné prostory, zahrady a terasy. Kromě toho jej doplňují tři věžové domy o 42 patrech s výškou 123 metrů. Jsou pojmenovány podle Olivera Cromwella, Williama Shakespeara a Vévodů z Lauderdale.
Historie
V místě dnešního areálu se nacházela pevnost římského Londinia. Okolo roku 200 bylo tehdejší město obehnáno zdmi, které v místě současného Barbicanu přerušovala brána Cripplegate. Současný název (stejně jako české slovo barbakan) odkazuje na původní latinský termín pro opevněnou vstupní bránu do města. V místě současného barbicanu se nacházela pravděpodobně strážní věž. Normané lokalitu označovali pojmem Basse-cour. Tento název v moderní anglické podobě (The Base Court) se používal i ve středověku, později zde vzniklo panské sídlo. To bylo nakonec zničeno a nahrazeno domem Willoughby House.
Po druhé světové válce byl prostor dnešního Barbicanu značně poničen leteckými nálety. V roce 1951[1] byla zahájena diskuze nad budoucností lokality, dne 19. září 1957 padlo rozhodnutí původní zástavbu odstranit a nahradit novou obytnou čtvrtí.
Současný komplex byl budován v letech 1965 až 1976 na ploše 14 hektarů. Vznikl podle návrhu kanceláře architektů Chamberlin, Powell and Bon. Zástavba byla nejprve realizována v prostoru ulice Golden Lane.[2] První fáze areálu byla dokončena v roce 1969; vzniklo zde 2014 bytů ve kterých žije okolo čtyř tisíc lidí. Betonová podoba jednotlivých bloků plně odpovídala architektonickým trendům v Británii 60. a 70. let minulého století. Poslední etapa byla realizována v severní části areálu, v prostoru s názvem Frobisher Crescent. V rámci ní byla také zrealizována občanská vybavenost; restaurace, společenská a kulturní centra.[2]
Stavební práce trvaly deset let, vyžádaly si náklady ve výší 156 milionů liber[3] a otevření komplexu se zúčastnila i britská královna Alžběta II.
Areál byl zapsán jako objekt zvláštního významu v roce 2001.
Doprava
V blízkosti areálu se nachází stanice metra stejného názvu.
Reference
- CLEMENT, Alexander. Brutalism Post-War British Architecture. Ramsbury: The Crowood Press Ltd., 2011. ISBN 978-1-84797-230-9. S. 107. (angličtina)
- CLEMENT, Alexander. Brutalism Post-War British Architecture. Ramsbury: The Crowood Press Ltd., 2011. ISBN 978-1-84797-230-9. S. 108. (angličtina)
- Článek na portálu thespaces.com (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Barbican Estate na Wikimedia Commons
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barbican Estate na anglické Wikipedii.