Barbara Ess

Barbara Ess (1948 – 4. března 2021)[1] byla americká fotografka, která často používala dírkovou kameru. Je také známá díky hudební a redaktorské práci ve stylu No wave.

Barbara Ess
Narození4. dubna 1944
Brooklyn
Úmrtí4. března 2021 (ve věku 76 let)
Elizaville
Alma materMichiganská univerzita
London Film School
Povolánífotografka a sound artist
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vzdělání

Ess získala titul BA na Michiganské univerzitě a navštěvovala London School of Film Technique.[1]

Fotografie

Barbara Ess byla známá především svými velkoformátovými temnými fotografiemi, které byly často vytvářeny dírkovou komorou. Obvykle byly potištěny pouze jednou zemitou barvou, například jantarovou nebo tlumenou modročernou.[2] Autorka se prezentovala na samostatných i skupinových mezinárodních výstavách a její díla jsou často recenzována.

Její obrazy jsou záměrně ponechány vágní a nevyřešené. Jako takové iniciují celou řadu emocí od snové úzkosti a bezmocnosti až po okouzlení fantazií a romantickou estetickou kvalitou její staromódní dírkové metody.[3] Její fotografie se vracejí k přístupu k umělecké fotografii z devatenáctého století známému jako piktorialismus a k známé amatérské fotografce Julii Margaret Cameronové. Piktorialisté a Cameronová často zpodobňovali přírodu, ženy a děti jako hlavní objekty, vytvářející obrazy živých obrazů, které evokovaly náladové příběhy s otevřeným koncem.

O svém záměru fotografky řekla Ess: „Svým způsobem se snažím fotografovat to, co se vyfotografovat nedá.“[4]

Získala granty od LINE, programu Creative Artists Public Service Program a Kitchen Media a stipendium od Mid Atlantic Arts Foundation a National Endowment for the Arts (fotografie).

Od roku 1997 učila fotografii na Bard College.

Hudba

Ess od roku 1978 hrála a nahrávala post-punkovou hudbu s několiak kapelami, včetně The Static, Disband a Y Pants. Často vystupovala v uměleckých galeriích, v klubu Mudd a na Tier 3. Ess zůstala hudebně aktivní i v 80. letech, přispívala skladbami do časopisu Tellus Audio Cassette Magazine a v roce 2001 spolupracovala s Peggy Ahwesh na produkci Radio Guitar pro Ecstatic Peace!.

Redakční práce: Just Another Asshole

Just Another Asshole byl projekt typu no wave, publikace kombinované techniky fungovala na Lower East Side na Manhattanu od roku 1978 do roku 1987.[1]Barbara Ess uspořádala a upravila sedm čísel Just Another Asshole, která vznikla díky otevřenému procesu spolupráce.[5] Vydání 3 a 4 společně upravila Jane M. Sherry a čísla 5 až 7 společně upravil Glenn Branca. Mezi formáty vydání patří: zine, LP desky, velkoformátový tabloid, časopisy, katalogy výstav a brožované knihy.[6]

Sbírky

Práce umělkyně je mimo jiné ve sbírkách Museum of Contemporary Art Los Angeles, Muzeum amerického umění Whitneyové a Sanfranciské muzeum moderního umění.[1]

Bibliografie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barbara Ess na anglické Wikipedii.

  1. Barbara Ess (1948–2021) [online]. Artforum [cit. 2021-03-05]. Dostupné online. (anglicky)
  2. no title 1989 Barbara Ess. themodern.org [online]. [cit. 2021-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-06.
  3. I am Not This Body: The Pinhole Photographs of Barbara Ess by Guy Armstrong, Michael Cunningham, Thurston Moore and Barbara Ess (June 15, 2005)
  4. Andrea Karnes,„Barbara Ess,“ Camera Austria 27 (Říjen 1988): 17
  5. Gretchen L. Wagner. Modern women : women artists at the Museum of Modern Art. New York: Museum of Modern Art, 2010. Dostupné online. ISBN 9780870707711. S. 448-454.
  6. ALLEN, Gwen. Artists' magazines : an alternative space for art. Cambridge, Mass.: MIT Press, 2011. Dostupné online. ISBN 9780262015196. S. 269.

Související články

Literatura

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.