Barbara Bergmannová

Barbara Bergmannová se narodila roku 1927 rumunské matce a polskému otci v Bronxu ve Spojených státech amerických[3], kam její rodiče a prarodiče imigrovali z Evropy v roce 1914 kvůli tamějšímu antisemitismu. Ani jeden z Barbařiných rodičů nedokončil své studium. Namísto toho pracovali, avšak u své dcery očekávali, že podle vzoru amerických zvyků a tradic půjde studovat na vysokou školu. Když bylo Barbaře pět let, začala projevovat zájem o feminismus a usilovat o rovnost mezi muži a ženami, neboť se v dospělosti chtěla stát nezávislou osobou, a to vyžadovalo peníze a rovnost. Během Velké hospodářské krize projevila Bergmannová silné přesvědčení, že by vláda měla poskytnout zdroje a pomoc jednotlivcům, kteří čelili nekontrolovatelným okolnostem nebo neměli potřebné zdroje a znalosti, aby se o sebe postarali.

Později Bergmannová získala stipendium na Cornellově univerzitě a studovala matematiku. Zatímco se na univerzitě s láskou zabývala „vytvářením modelů jednoduchých procesů, které by se mohly či nemusely podobat tomu, co se děje ve skutečné ekonomice,“ objevila knihu Gunnara Myrdala s názvem Americké dilema, která hovořila o rasové nerovnosti na jihu Ameriky. Myrdalova kniha v Barbaře vyvolala zájem o rasovou diskriminaci, který se nakonec vyvinul v zájem o diskriminaci na základě pohlaví, jenž Barbaru provázel po celou dobu její kariéry.

Poté, co v roce 1948 Bergmannová promovala s bakalářským titulem, jí recese, diskriminace židů a segregace pohlaví na pracovištích ztěžovaly nalezení práce, která by pro ni byla zajímavá.[4] Bergmannová přijala práci u federální vlády v newyorském Úřadu pro statistiku práce, kde prováděla průzkum veřejného mínění. Po pouhém roce se stala vedoucí oddělení. Barbara zde také získala zkušenost s rasovou diskriminací z první ruky, která přesně vystihovala skutečnost a všudypřítomnost tehdejší rasové diskriminace. Bergmannové se podařilo zařídit povýšení v té době jediného černošského zaměstnance, avšak krátce na to byl znovu degradován a jeho místo dostal někdo jiný.

V roce 1959 získala Bergmannová titul Ph.D. z Harvardově univerzity[5] a začala se zajímat o počítačově simulovanou ekonomii, protože si uvědomila, že ekonomie by měla být založena spíše na pozorování a terénním výzkumu než pouze na teoretizování. Výzkum a zkušenosti vedly Barbaru Bergmannovou k rozvoji teorií a představ o vládní politice, implementaci pozorování do ekonomiky a rasové a genderové rovnosti.[6]

Barbara Bergmannová přispěla ekonomii dvěma hlavními idejemi. Za prvé tvrdila, že charakteristickou vlastností trhu práce je všudypřítomná diskriminace. Za druhé argumentovala proti tradiční ekonomické metodice vyvozování závěrů ze souboru nerealistických předpokladů.[5]

Dne 5. dubna 2015 Barbara Bergmannová spáchala sebevraždu ve svém domě ve městě Bethesda v Marylandu.[12] Byla dlouholetou členkou společnosti Hemlock Society a hájila asistovanou sebevraždu.

Kromě své profesní stopy po sobě zanechala svého syna Davida Martina Bergmanna, dceru Sarah Nellie Bergmannovou a tři vnoučata. Její manžel Fred H. Bergmann, mikrobiolog z Národního institutu zdraví, za kterého se provdala v roce 1965, zemřel roku 2011.[2]

Mezinárodní asociace pro feministickou ekonomii prostřednictvím sociálních sítí uvedla, že byli „zarmouceni, když se dověděli o nedávné smrti Barbary Bergmannové“[13] a vyzvala lidi, aby uctili její památku tím, že přispějí do jejího fondu.[14]

Barbara Bergmannová za svůj život napsala hned několik knih pokrývajících témata jako strukturální nezaměstnanost, investice, mikrosimulace, ekonomický vývoj žen, chudoba, péče o děti, sociální zabezpečení a jiné.

Například právě taková kniha s názvem The Economic Emergence of Women vysvětluje, proč se genderové role tak výrazně změnily v minulém století a jaké politiky jsou nutné k přizpůsobení se této revoluci. Kniha In Defense of Affirmative Action vysvětluje, proč diskriminace a exkluze na základě rasy a pohlaví nezůstává bez kvót. Saving Our Children from Poverty: What The United States Can Learn from France ukazuje, co může dělat země, která je odhodlána poskytnout každému dítěti slušnou výchovu a vzdělání, a jaké náklady by to činilo ve Spojených státech. Barbara Bergmannová se také spojila s ilustrátorem Jimem Bushem, aby dali dohromady knihu Is Social Security Broke? A Cartoon Guide to the Issues. Odpovědí na tuto otázku je prý, na rozdíl od toho, co říkají politici obou stran, to, že sociální zabezpečení není porušeno a není třeba jej nyní napravovat. Kniha America's Child Care Problem: The Way Out, označuje péči o děti jako jednu z hlavních potřeb země a navrhuje program vládních dotací ve výši 50 miliard dolarů ročně.[15]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barbara Bergmann na anglické Wikipedii.