Soltýn barakuda

Soltýn barakuda (Sphyraena barracuda) je ryba veliká 45 cm až 2,8 m, avšak ještě v 18. století námořníci běžně lovili barakudy měřící i 4,5 m. Její váha se pohybuje do 40 kg, nejtěžší ulovená barakuda vážila 46,7 kg. Žije 10–12 let. V ústech má velice ostré zuby. Má torpédovitou hlavu a když zapojí svoje zuby, usmrtí, na co má chuť.[zdroj?] Barakuda má ploutev prsní, první hřbetní ploutev, druhou hřbetní ploutev, ploutve pánevní (párové), zadní ploutev a velice silnou ploutev ocasní. Její tělo má stříbrnou barvu a zpravidla na něm bývají skvrny.

Soltýn barakuda
Soltýn barakuda
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Řádostnoploutví (Perciformes)
Čeleďsoltýnovití (Sphyraenidae)
Rodsoltýn (Sphyraena)
Binomické jméno
Sphyraena barracuda
Edwards, 1771
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt

Najdeme ji ve všech mořích tropického a subtropického pásu. Dospělí jedinci se zdržují na dně u korálových útesů. Když není dobré počasí a moře není klidné, stahují se ke břehům. Malé nebo mladé barakudy se vyskytují těsně u pobřeží v písčitých nebo řasami zarostlých vodách.

Potrava

Potravu si tyto ryby obstarávají lovem. Loví vše od kaniců, štítníků až po malé jedince vlastního druhu. Útočí nečekaně a rychle. Než se kořist vzpamatuje, barakuda ji drží v čelistech. Většinou ji hned usmrtí. Barakudy mají velice dobře vyvinutý zrak a loví i v kalných vodách. Při společném lovu hledají potravu v hejnech jiných ryb, kde mají velikou šanci na úspěch. Některé barakudy u korálových bariér jsou jedovaté, čímž se jejich maso stává nepoživatelným. Při lovu barakud je užitečná žlutá barva, jelikož barakudy žluté ryby často loví.

Rozmnožování

K tomuto účelu se shromažďují do hejn. Např. barakuda středomořská se tře každoročně od dubna do září. Svých asi 5 000 vajíček kladou mladé ryby daleko od pobřeží. Starší jich ale mají až 300 000.

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.