Babinského reflex

Babinského reflex, též Babinskiho reflex (anglicky plantar reflex) je jeden z primárních reflexů, který lze pozorovat u malých dětí; v roce 1896 jej popsal francouzský neurolog Joseph Babinski.[1]

Negativní a pozitivní Babinského reflex

Diagnostikuje se pohybem tupého předmětu po plosce nohy, směrem od paty k malíku až k palci. Normální reakce zdravého dospělého jedince je pokrčení palce směrem dolů (flexe), opačná reakce palce (extense), může signalizovat u dospělého jedince onemocnění, u dětí je to však známka Babinského reflexu.[2] Interpretace tohoto vyšetření může být však velice sporná a pohyby palce velice nepatrné.

Fyziologie

Normální reakce na stimulaci plosky nohy u dětí je ohnutí palce nahoru, tento jev je pozorován u všech savců; jeho vývoj u savců zkoumal na přelomu století Charles Scott Sherrington. Tento jev se netýká pouze nohou, ale je nejvíce patrný u dolních končetin, protože mozek má u předních končetin přímější kontrolu. Reakce není způsobena jen stimulováním receptorů kůže, ale také hlouběji uloženými receptory.[3] Pokud reflex přetrvává i do dospělosti, může signalizovat poškození horního motorického neuronu, někdy to může být vodítko k odhalení závažnějšího problému.[4]

Pro záchranáře je reflex důležitým znakem závažného poškození. Pokud má člověk po zranění v sanitce pozitivní Babinského reflex (prsty vějířovitě roztáhne a budou směřovat nahoru), tak je to téměř vždy známka nitrolebečního krvácení.[5]

Diagnostika
Pozitivní Babinského reflex u novorozence

Pacient by se měl nacházet v příjemné poloze (ideálně by měl ležet na zádech) a chodidlo by mělo být natažené. Tupým předmětem přejedeme pomalu po spodní straně chodidla směrem od paty k prstům, tak abychom nezpůsobili zranění, nepohodlí či bolest. Většina lékařů se shoduje, že citlivější na tuto metodu je vnitřní hrana chodidla, která je proto k testování reflexu vhodnější.[3]

Na tento podnět existují tři možné reakce:

  1. Prsty u nohou se skrčí směrem dolů, nastane takzvaná flexe – tuto reakci lze očekávat u zdravých dospělých jedinců.
  2. Prsty u nohou se napřímí a zvednou směrem nahoru, nastane takzvaná extense – tato reakce se nazývá babinský znak (babinský reflex); je normální do dvou let věku dítěte, pak se považuje za patologickou.
  3. Žádná odpověď.

Znaky, které by měly provázet správnou diagnostiku Babinského reflexu:[3]

  • Respondent by neměl cítit bolest a experiment by mu neměl být výrazně nepříjemný. Pokud je mu například nepříjemný dotyk na plosce nohy, může vyšetřující přesunout testování na vnější stranu plosky, kde je většina pacientů méně citlivá.
  • Testující by měl dbát na šperky na nohou, rušivé elementy v okolí a jiné rozptylující elementy, které by mohly způsobit falešnou pozitivní reakci.
  • Pozorovaná reakce by měla být relativně pomalá a nijak osobně kontrolovaná (avšak názory se v této problematice stále liší).
  • Diagnostikovat by měl zkušený odborník a měl by si všímat i těch nejmenších náznaků. Pohyb svalu, který však nezapříčiní viditelný pohyb palce, ale je viditelný po kůží, může také mít výpovědní hodnotu.

Odkazy

Reference
  1. Jan van Gijn (2010). From the archives. Brain a journal of neurology. 133; 1292–1294
  2. ROTH, Jan, Ondřej FIALA a Evžen RŮŽIČKA. Neurologické vyšetření - norma [online]. [cit. 2012-12-06]. <https://el.lf1.cuni.cz/neurologie>.
  3. GIJN, J. Babinski reflex. The Fellowship of Postgraduate Medicine. Roč. 1995, čís. 71, s. 645–685. (anglicky)
  4. LARNER, A. J. A dictionary of neurological signs. [s.l.]: Springer ISBN 978-0-387-26214-7. S. 50. (anglicky)
  5. FRANZ, Jiří. Malá neurologie pro záchranáře [online]. [cit. 2016-11-20]. Dostupné online.

Externí odkazy
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.