Bůh ostrova

Bůh ostrova (v italském originále Ilo e Zeus, ale uvedeno pouze v anglickém překladu jako The Island God[1]) je jednoaktová opera italsko-amerického skladatele Giana Carla Menottiho na vlastní (italské) libreto z roku 1941, přeložené do angličtiny Flemingem McLeishem. Byla napsána na objednávku newyorské Metropolitní opery, která ji také poprvé uvedla 20. února 1942 (v kombinaci s Leoncavallovými Komedianty, později též s Pucciniho Bohémou).[2]

Bůh ostrova
Ilo e Zeus
Gian Carlo Menotti
Základní informace
Žánr	opera
Skladatel	Gian Carlo Menotti
Libretista	Gian Carlo Menotti
Počet dějství	1
Originální jazyk	italština / angličtina
Datum vzniku	1941
Premiéra	20. února 1942, New York, Metropolitan Opera
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podnětem k objednávce byl zejména úspěch, který v Metropolitní opeře předtím (roku 1939) měla skladatelova komická aktovka Amélie jde na ples. Nová opera – přes účast oblíbených pilířů newyorského souboru, barytonisty Leonarda Warrena jako Ila a mezzosopranistky Astrid Varnayové v úloze zasněné Teley – neměla velký úspěch u obecenstva, které podle obou předchozích Menottiho děl (Amélie a Staré panny a zloděje) očekávalo něco zábavného, ale ani u kritiky.[3][4] Kritik Oscar Thompson v Musical America o libretu prohlásil, že je „poetické“, ale „spíše statické“ a „účinnější jako literární koncept než jako materiál pro operu“. Hudba je podle Thompsona „převážně v post-pucciniovském ariosovém stylu“ s příliš lomozným orchestrálním doprovodem (což však mohla být vina dirigenta) a nejvíce si z dramatického i hudebního hlediska cenil hádankového milostného dialogu Lucy a Teley.[1] Bůh ostrova se hrál celkem jen čtyřikrát.[1]

Skladatel s operou později nebyl spokojen a nepovolil její další provozování, naopak pokoušel se zničit všechny exempláře partitury.[1] Část neúspěchu kladl na nevhodné nastudování a u všech svých pozdějších oper usiloval o zásadní dohled nad inscenací, většinu jich i sám režíroval.[3] Na rozdíl od jiných oper však nikdy neusiloval o znovuuvedení Boha ostrova, v jednom z rozhovorů řekl: „Těchto muk vás ušetřím.“ Podle pozdějších vzpomínek se po kritickém úspěchu svých prvních komických oper rozhodl napsat něco hlubokomyslného, aby ukázal svůj talent, a napsal „obrovskou nudu“.[5]