Bílenec
Bílenec (německy Willenz) je vesnice na okrese Louny, jedenáct kilometrů jihovýchodně od Podbořan. Nachází se v nadmořské výšce 357 metrů. Jedná se o místní část obce Petrohrad. V roce 2011 zde žilo 45 obyvatel.
| Bílenec | |
|---|---|
 Kostel sv. Maří Magdalény | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Petrohrad |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Zeměpisné souřadnice | 50°8′11″ s. š., 13°27′50″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 45 (2011)[1] |
| Katastrální území | Bílenec (6,44 km²) |
| Nadmořská výška | 357 m n. m. |
| PSČ | 439 83 |
| Počet domů | 35 (2011)[1] |
  Bílenec | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 119679 |
| Kód k. ú. | 719676 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
První písemná zmínka o Bílenci pochází z roku 1352 v souvislosti s místním kostelem. Po husitských válkách byl Bílenec připojen k petrohradskému panství, s nímž sdílel osudy až do zrušení patrimoniální správy roku 1849. Třicetiletá válka způsobila, že ve vsi zůstalo jen osm hospodářů, podle jmen většinou Němců. Ti zde v roce 1921 tvořili už jedinou zastoupenou národnost.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 180 obyvatel (z toho 84 mužů), z nichž bylo 27 Čechoslováků a 153 Němců. Kromě dvou evangelíků a tří židů byli římskými katolíky.[2] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 239 obyvatel: 54 Čechoslováků a 185 Němců. Až na dvacet evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.[3]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 198 | 182 | 210 | 214 | 198 | 180 | 239 | 116 | 102 | 87 | 48 | 38 | 30 | 45 |
| Domy | 30 | 31 | 34 | 35 | 38 | 38 | 46 | 42 | . | 29 | 22 | 29 | 33 | 35 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Petrohrad. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti
- Na nízkém návrší stojí barokní kostel svaté Maří Magdalény postavený v roce 1751 na místě staršího kostela zničeného během třicetileté války. Pod kostelem se nachází výklenková kaple z roku 1715, rovněž evidovaná mezi ohroženými nemovitými památkami, která byla přesunuta do vesnice při stavbě silnice R6.[6]
- Na vrcholu Vlčí hory jihovýchodně od vesnice stávalo ve starší době bronzové (2000–1500 př. n. l.) hradiště Vlčí hora.[7] Nedaleko odtud v lese stával snad od 13. století hrad Šprymberk. V roce 1483 se však již uvádí jako pustý. Dochovaly se po něm jen terénní pozůstatky opevnění a budov.[8]
Rodáci
- Bernhard Sperk (1839–1912), veterinář
- Jaroslav Vinš (* 1947), hokejista
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 244.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 262.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306.
- Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Bílenec, s. 75–76.
- ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Bílenec, s. 36.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů – Dodatky. Praha: Libri, 2002. 140 s. ISBN 80-7277-114-0. Kapitola Šprymberk, s. 96.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bílenec na Wikimedia Commons
