Bénédictine

Plakát Alfonse Muchy z roku 1898

Likér vytvořil údajně roku 1510 benátský benediktinský mnich Bernardo Vincelli, který tehdy žil v Normandii v opatství Fécamp. Věnoval se alchymii a destilaci alkoholu z léčivých bylin, které nacházel a sbíral na náhorní plošině Cauchois. Nápoj velmi oceňoval francouzský král František I. Během staletí se původní receptura ztratila.

V historii kláštera se žádná zpráva o mnichovi toho jména ani o ocenění elixíru králem Františkem I. Po rozptýlení benediktinského řádu během francouzské revoluce koupil rukopis receptury koupen významný fécampský občan v roce 1791, aniž by znal jeho obsah. Dokument se našel v roce 1863 v rodinné knihovně jeho vzdáleného potomka, obchodníka s vínem Alexandra Prospera Huberta Le Granda. Pravděpodobnější se zdá, že sám Alexandre Le Grand likér vymyslel s pomocí lékárníka ze starých receptů. Recepty našel v knize pocházející z opatství, jeden z jeho předků z matčiny strany, který vykonával úřad fiskálního prokurátora opatství. Alexandre se zavázal vytvořit nový „elixír zdraví“, který nazval „Bénédictine“. Svůj neogotický palác proměnil na Palác benediktinky. Zaznamenal okamžitý úspěch. Téhož roku se prodalo 150 000 lahví a v následujících letech se začaly objevovat padělky likéru, až roku 1875 Alexandr Le Grand dostal na likér s tímto názvem patent (marque deposée). I přes tyto restrikce se vyráběla mj. dvojí Česká benediktinka, v likérce A.J. Anrese v Ústí nad Orlicí a v lihovaru v Krásném Březně[1] V roce 1969 výrobu převzal podnik GET Frères, výrobce stejně renomovaného likéru Pippermint Get. Od roku 1986 se vyráběl v koncernu Martini & Rossi pod kontrolou skupiny GET, od roku 1992 u firmy Bacardí.

Likér se vyrábí z 27 speciálně vybraných bylin a obsahuje 40 % alkoholu.[2]. Mezi bylinami jsou zastoupeny: andělika, yzop, jalovec, myrha, šafrán, květ jedle, aloe, arnika, meduňka, čaj, tymián, koriandr, hřebíček, citron, vanilka, pomerančová kůra, med, skořice a muškátový oříšek. Přesné složení a poměr bylin je tajemstvím, k jeho receptuře se hlásí český Kneipův žaludeční likér[3].

Produkce likéru se z Francie ze 75% exportuje do zahraničí, hlavně do Spojených států, Malajsie a Singapuru.

Každá originální láhev musí mít na zátce tištěný nápis « Véritable Bénédictine », na hrdle vtlačenou červenou pečeť a papírovou známku s iniciálami D.O.M., zkratkou latinské devisy Deo Optimo Maximo, tj. Bohu maximum toho nejlepšího a kolem ní plombu z olověného plechu s nápisem « Véritable † Bénédictine » (Pravá benediktinka).