Awake (album, Dream Theater)

Úvodní skladba, „06:00“, jejíchž text napsal Moore, se zmiňuje o rostoucí vzdálenosti mezi ním a zbytkem kapely. Petrucci napsal text „Innocence Faded“, inspirovaný jeho zhoršující přátelství s Moorem.

Tento set tvoří tři písně „Erotomania“, „Voices“ a „the Silen Man“. Portnoy uvedl, že instrumentálka „Erotomania“ byla napsána „spatra“ jako „trochu vtipu a parodie“. Petrucci napsal texty k „Voices“, která se zabývá témou duševních chorob. Petrucci napsal hudbu a texty k akustické „The Silent Man“. LaBrie popsal texty jako zabývající se „zhroucení komunikace, například mezi otcem a synem“. The Silen Man byla vydaná jako singl, na kterém se objevuje i instrumentální balada Eve, kterou na žádném studiovém albu kapela nevydala.

Portnoy napsal text pro „The Mirror“, kde popisuje svůj boj s alkoholismem. On se k této problematice vrací několikrát na pozdějších albech Dream Theater, kde tento boj je znám pod názvem Twelve-step Suite, kterou dokončil až na posledním společným albu s Dream Theater Black Clouds & Silver Linings v roce 2010.

„Lie“, jež byl vydán i jako singl, ukazuje těžší, temnější styl alba. Na Singlu se také objevila píseň „To Live Forever“, kterou na jiném studiové albu nezveřejnili. „Lie“ byla původně součástí „The Mirror“, ale LaBrie myslel, že je obsahově dost silná, aby to mohla být samostatná píseň.

Jedná se o jedinou píseň alba, jejichž text napsal John Myung. Původně se jednalo o báseň a dva akordy. „Pracovali jsme na tom, lámali si hlavy, zaznamenávali jam a na konci noci jsme byli jako ‚Ach, na to seru‘. To je na nic,“ připomněl Petrucci. „Přišli jsme do druhého dne, poslouchali nahrávky a mysleli si, že by to mohlo být opravdu cool. Najednou se to vyvinulo do této písně.“

Text „Scarred“ byl původně inspirován písní „Rock the Casbah“ od The Clash. Píseň je nakonec v temnějším tónu a kytarista John Petrucci začal psát texty o depresi. Linie inspirované „Rock the Casbah“, jsou patrné na demo nahrávce, pro finální verzi byly odstraněny.

Text i hudbu naspal klávesista Kevin Moore, a dokonce na demo verzi ji i sám zpíval.

Píseň složil Moore během turné Images And Words v roce 1993, původně ne pro Dream Theater, ale pro jeho vlastní experiment. Inspirací pro napsání písně byla fotka modelky v módním časopise, do které se Moore okamžitě zamiloval.

Když Kevin Moore opustil Dream Theater po vydání alba se z úcty někteří členové skupiny vyjádřili, že nechtějí tuto skladbu hrát bez Moora. Portnoy poznamenal, že kdyby věděl, že Moore chtěl opustit kapelu, nezahrnul by píseň na album. „Považoval ji za zcela 100% Mooreovo píseň“. Jordan Rudess však v rozhovoru uvedl, že by ji chtěl hrát živě. Rudess zahrál píseň živě během sólového koncertu, kde se James LaBrie představil jako hostujcí zpěvák.

V roce 2009 kapela začala část písně hrát během jejich „Black Clouds & Silver Linings “ turné, ačkoli píseň nebyla nikdy hrána v celém rozsahu až do roku 2014, kdy bylo hrána téměř na každém koncertě „Along for the Ride Tour“ spolu s ostatními písněmi, které tvoří druhou polovinu Awake, na počest 20. výročí alba.