Australské obranné síly

Australské obranné síly (anglicky Australian Defence Force) jsou vojenskou organizací odpovědnou za obranu Austrálie. Sestávají z Australského královského námořnictva (Royal Australian Navy), armády (Australian Army) a královského letectva (Royal Australian Air Force). Síla Australských obranných sil čítá o něco méně než 80000 příslušníků v aktivní službě a v rezervách, a je podporováno ministerstvem obrany a několika dalšími civilními agenturami.

Australian Defence Force
Vlajka vrchního velitele Australských obranných sil
Vlajka vrchního velitele Australských obranných sil
ZeměAustrálie Austrálie
Vznik1976 (současná podoba)
Typozbrojené síly
Velikost58656 aktivní služba (červen 2018)[1]
21694 rezervisté (červen 2018)
PosádkaCanberra (velitelství)
Podřízené jednotkyAustralská armáda
Australské královské námořnictvo
Royal Australian Air Force
Účast
Válkyprvní světová válka
druhá světová válka
korejská válka
vietnamská válka
válka v Zálivu
válka v Afghánistánu
válka v Iráku
válka proti Islámskému státu

Ve 20. letech 20. století z rozhodnutí australské vlády tvořily jednotlivé složky ozbrojených sil samostatné organizační jednotky. Každá složka tak měla vlastní nezávislý řetězec velení. V roce 1976 pak vláda přijala strategickou změnu a vytvořila Australské obranné síly (AOS), aby velení jednotlivých složek bylo sjednoceno.

Australské obranné síly jsou technologicky vyspělé, ale relativně malé. I přesto, že mají 58206 příslušníků v aktivní službě a 21694 příslušníků rezerv, a jsou tak největší vojenskou jednotkou v Oceánii, přesto je tento počet menší než velikost ozbrojených sil většiny asijských zemí. Nicméně AOS má štědrý rozpočet, kterým se může rovnat světovým standardům, umožňující australským silám být nasazováni na více místech mimo Austrálii zároveň.

Historie

Počátky

Krátce po vzniku federace v lednu 1901 spojila australská federální vláda ozbrojené síly jednotlivých států[2] a vznikla tak australská armáda a Commonwealth Naval Force.[3] V roce 1911 vláda založila australské královské námořnictvo, jehož součástí se staly i síly Commonwealth Naval Force. V roce 1912 pak v rámci australské armády byl vytvořen australský letecký sbor (Australian Flying Corps), který se od armády odpojil v roce 1921, kdy vzniklo Australské královské letectvo (Royal Australian Air Force).[3] Jednotlivé složky měly své vlastní řetězce velení a odpovídaly různým ministrům.

Za druhé světové války jednotky australského námořnictva, armády i letectva často sloužili pod jedním velením, což jasně ukázalo nezbytnost integrace velení všech složek. Po válce několik vyšších důstojníků prosazovalo vznik funkce vrchního velitele všech tří složek. Vláda však tento požadavek zamítla a jednotlivé složky zůstaly nadále nezávislé.[4] Absence centrálního velení vyústila v chabou koordinaci mezi složkami, neboť se lišily nejen v organizaci ale také v doktríně, kterou se řídily.[4]

Potřeba vzniku integrované velící struktury se ještě více projevila během války ve Vietnamu.[4] V roce 1973 náměstek ministra obrany Arthur Tange předložil vládě zprávu, která doporučovala sjednocení separátních ministerstev do jednoho ministerstva obrany a vytvoření funkce vrchního velitele štábu obranných sil (Chief of the Defence Force Staff). Vláda tato doporučení schválila a 9. února 1976 vzniky Australské obranné síly.[4]

Fotogalerie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Australian Defence Force na anglické Wikipedii.

  1. Data derived from Department of Defence, Annual reports, accessed 14 May 2014; Portfolio budget statements 2014–15, op. cit., p. 24
  2. JEFFREY., Grey,. A military history of Australia. Third edition. vyd. Port Melbourne, VIC: [s.n.] xi, 334 pages s. ISBN 9780521875233, ISBN 0521875234. OCLC 165083543
  3. The Oxford companion to Australian military history. 2. vyd. South Melbourne, Vic.: Oxford University Press, 1997. 1 online resource s. Dostupné online. ISBN 9780191735127, ISBN 0191735124. OCLC 318439384
  4. 1948-, Horner, D. M. (David Murray),. Making the Australian Defence Force. [s.l.]: Oxford University Press ISBN 0195541170, ISBN 9780195541175. OCLC 48109091

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.