Attalos I.
Attalos I. (269 př. n. l. – 197 př. n. l.) nebo také Attalos Sótér (Spasitel) byl vládce maloasijského města Pergamon, příslušník rodu Attalovců.
Attalos I. | |
---|---|
Narození | 269 př. n. l. |
Úmrtí | 197 př. n. l. (ve věku 71–72 let) |
Pergamon | |
Potomci | Attalus II Philadelphus, Eumenes II, Athenaeus of Pergamus a Filetairos (syn Attala I.) |
Otec | Attalos (Pergamon) |
Matka | Antiochis |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jeho otec, který se jmenoval také Attalos, vyhrál na olympijských hrách závod tethrippon. Po jeho předčasné smrti adoptoval Attala příbuzný Eumenés I., vládce Pergamu. V roce 241 př. n. l. Eumenes zemřel a Attalos se stal jeho nástupcem. Na počátku jeho vlády země strádala nájezdy Keltů z Galacie, kteří vymáhali výkupné. Okolo roku 230 př. n. l. je Attalova vojska porazila na řece Kaikos – v důsledku tohoto vítězství obdržel titul prvního krále Pergamonu a přízvisko Spasitel.
Za jeho vlády Pergamon bohatl a stal se regionální velmocí, Attalos posiloval jeho prestiž tím, že lákal přední vědce a umělce své doby, jako byl Apollónios z Pergy nebo Epigonos, který vytvořil pro svatyni bohyně Athény bronzovou sochu umírajícího Gala, známou z římských kopií. Pergamon se díky Attalovi stal kulturním a náboženským centrem helénistického světa, král věnoval mnoha řeckým městům votivní dary a založil velkou Pergamskou knihovnu.
Později Attalos bojoval proti Seleukovské říši i proti Filipovi V. Makedonskému, podařilo se mu výrazně rozšířit území svého státu, na čas ovládl i ostrov Aigina. Konflikt s Makedonií ho přivedl ke spojenectví s Římany, které symbolicky posílil věnováním posvátného kamene, spojeného s kultem Kybelé, jenž byl uložen v chrámu na Palatinu a připisovala se mu zásluha na vítězství v druhé punské válce.
Jeho manželka Apollonis pocházela z prosté rodiny z města Kyziku. Šlo v tehdejších vládnoucích vrstvách o výjimečný případ manželství z lásky, které bylo v dobové literatuře dáváno za příklad harmonického vztahu. Měli spolu čtyři syny, nejstarší z nich Eumenés II. se stal roku 197 př. n. l. Attalovým nástupcem.
Literatura
- ŚWIDERKOVÁ, Anna, Tvář helénistického světa. Praha: Panorama, 1983
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Attalos I. na Wikimedia Commons
- Encyclopædia Britannica