Atomová Mihule

Atomová Mihule je undergroundová hudební skupina ze Žďáru nad Sázavou. Vznikla za normalizace v roce 1977 a vystupuje nepravidelně i nadále.[1]

Atomová Mihule
Základní informace
Původ Žďár nad Sázavou
Aktivní roky1977–současnost
VydavatelBlack Point
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Skupina Atomová Mihule vznikla v roce 1977 ze společenství básníků a výtvarníků, které se scházelo v Pardubické pivnici ve Žďáru nad Sázavou. Jejím zakladatelem a vůdcem celého společenství byl básník Vít-Bohumil Homolka. Název Atomic Mihule, později počeštěný na Atomová Mihule, byl parafrází na jméno anglické progresivní rockové skupiny Atomic Rooster.[2][1]

Hudební skupina měla čtyři členy. V. B. Homolka se po vzoru Raye Manzareka z The Doors rozhodl hrát na klávesy. Jejími dalšími členy byli Vratislav Fiksa (basa), Zdeněk Máca (bicí) a Jiří Neplech Veselý (kytara, basa).[3] Po odchodu V. B. Homolky skupina pokračovala v tříčlenné sestavě. Na konci 80. let se připojil ještě Petr Zelníček (druhé bicí, saxofon).[3] Krátce se skupinou vystupoval také Milan Miča.

První koncert Atomové Mihule proběhl v roce 1977 v Nížkově.[1] Skupina mimo jiné pořádala antidiskotéky a antičaje.[2] Její fungování ovlivnil podpis prohlášení Charty 77 jejím vedoucím V. B. Homolkou v roce 1978. V letech 1978–1982 a 1987–1989 tak skupina mohla vystupovat pouze na neoficiálních akcích.[3] Roku 1982 vystoupila na prvním ročníku festivalu v  Žabčicích, který byl o rok později zakázán a rozehnán bezpečností.[2] Díky žabčickému koncertu skupina se skupina dostala do většího povědomí, takže byla často zvána na koncerty. Své první oficiální vystoupení odehrála až roku 1988 na Žďárském rockovém setkání.[1]

Hudební styl Atomové Mihule byl ovlivněn undergroundem (Plastic People of the Universe, Umělá hmota, DG 307, Bílé světlo[1]) a novou vlnou. Skupina zhudebňovala texty V. B. Homolky (např. Jsem debilní, Hospoda či Zákon Hodnoty, věnovaný vězněnému Petru Cibulkovi), nebo básníků Františka Gellnera a Arthura Rimbauda.[3] Postupně si vyvinula tzv. šaškovský bigbít, pro který jsou typické velmi krátké, úderné a smích vyvolávající písně se sloganovitými texty.[3]

Diskografie

  • Hnus ze staré podlahy, 1988
  • Normální lidská plazma (Black Point, 1991) Nahráno 1985

Galerie

Odkazy

Reference

  1. PTÁČKOVÁ, Zlata. Atomová Mihule: únik před kravatovou lůzou. Žďárský deník. 2009-10-12. Dostupné online.
  2. Fenomén underground: Jižní Morava je jistě krásná zem [online]. Česká televize [cit. 2019-10-17]. Dostupné online.
  3. Atomová Mihule (Atomic Mihule) [online]. Česká televize [cit. 2019-10-18]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Atomová Mihule na Wikimedia Commons
  • Fenomén underground: Jižní Morava je jistě krásná zem [online]. Česká televize [cit. 2019-10-17]. Dostupné online.
  • Bigbít: Atomová Mihule (Atomic Mihule) [online]. Česká televize [cit. 2019-10-17]. Dostupné online.
  • KUBÍKOVÁ, Dáša. Charta pro ně byla jak červenej hadr [online]. Rádio Vysočina, 2017-01-06 [cit. 2019-10-17]. Dostupné online.
  • Vernisáž: Věrnost vyřazenému stroji [online]. Muzeum Žďárska, 2019-11-11 [cit. 2019-10-17]. Dostupné online.
  • Atomová Mihule: Circus Jazz-Fusion [online]. Atomvá Mihule [cit. 2019-10-17]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.