Athénská charta (ochrana památek)

Aténská charta pro restaurování historických památek je sedmibodový manifest přijatý na Prvním mezinárodním kongresu architektů a techniků historických památek (anglicky First International Congress of Architects and Technicians of Historic Monuments) v Aténách v roce 1931. Kongres se konal mezi 21. a 31. říjnem 1931.

Záměrem bylo podpořit zachování kulturního dědictví, stanovit obecné zásady, na nichž je legitimní působit v oblasti restaurování a pokusit se o společnou syntézu různých doktrín. Tyto zásady vycházely z potřeby chránit umělecké a archeologické dědictví lidstva jako hodnoty společného zájmu, která je větší než soukromý zájem.

Na chartu navazuje Benátská charta z roku 1965 a následující revize.

Tuto chartu nelze zaměňovat s Aténskou chartou (CIAM).

Manifest

Manifest byl nazván v italštině Carta del Restauro.[1]

Sedm bodů manifestu je:[1]

  1. Je třeba zřídit mezinárodní organizace pro restaurování na operační a poradenské úrovni.
  2. Navrhované projekty obnovy mají být podrobeny erudované kritice, aby se zabránilo chybám, které způsobí strukturám ztrátu charakteru a historických hodnot.
  3. Problémy ochrany historických památek je třeba vyřešit národní legislativou u každé země.
  4. Vykopaná místa, která nepodléhají okamžité obnově, by měla být znovu zasypána kvůli ochraně.
  5. Při restaurátorských pracích mohou být použity moderní techniky a materiály.
  6. Historickým památkám by měla být poskytnuta přísná ochrana.
  7. Pozornost by se měla věnovat ochraně oblastí obklopujících historické památky.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carta del restauro di Atene na italské Wikipedii.

  1. ICOMOS, 11.11.2011 [cit. 2020-06-20]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.