Astrid Olofsdotter

Astrid se narodila jako dcera švédského krále Olof Skötkonunga je obodritské milenky Edly. Byla nevlastní sestra krále Jakoba Anunda a sestrou krále Emunda Gammala. Olofova manželka Estrid Obodritská se prý k ní a jejímu bratrovi Emundovi nechovala dobře, a tak byli posláni k pěstounům. Astrid poslali k muži jménem Egil do Västergötlandu.[1]

Za Olafa II. se provdala v Sarpsborgu v roce 1019. V roce 1016 bylo rozhodnuto, že mírové vztahy mezi Norskem a Švédskem stvrdí manželský svazek. Šlechtici ze Švédska i z Norska se pokoušeli sjednat sňatek krále Olafa a nevlastní sestrou Astrid, princeznou Ingegerdou Olofsdotter. Král Olof však svou dceru narozenou v manželství provdal za kyjevského knížete Jaroslava Moudrého.[2] Některé zdroje tvrdí, že Astrid nahradila Ingegerdu podle přání svého otce, jiné tvrdí, že se tak stalo proti jeho vůli díky spolupráci Olafa Norského a švédského jarla Ragnvalda Ulfssona.[3]

Astrid byla popisována jako krásná, výřečná, štědrá a lidmi oblíbená. Byla nevlastní matkou pozdějšího krále Magnuse I., se kterým měla dobré vztahy. V roce 1030 ovdověla, když byl její manžel zabit. Opustila Norsko a odebrala se na švédský královský dvůr, kde měla vysokou pozici. Když její nevlastní syn Magnus v době, kdy se ucházel o norský trůn, navštívil Sigtunu, vyjádřila mu svou oficiální podporu a vyzvala k tomu celé Švédsko.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Astrid Olofsdotter na Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Astrid Olofsdotter na anglické Wikipedii.