Arnold Hala

Absolvoval národní a střední školu v Brně, v roce 1958 úspěšně dokončil studium francouzštiny a španělštiny na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Dva roky působil na odborné škole v Židlochovicích[1] a také na osmileté škole v Těšanech.[2] V roce 1960 krátce pracoval jako překladatel a tlumočník na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně a následně učil jazyky jako odborný asistent na brněnském Vysokém učení technickém. V první polovině 60. let se vydal na zkušenou do světa. Pro československý podnik Polytechna působil mezi lety 1962 a 1965 v Havaně jako překladatel a tlumočník.[1]

Na katedře romanistiky a fonetiky brněnské filozofické fakulty už od začátku 60. let procházel doktorským studiem,[2] které v roce 1966 pod vedením Otakara Nováka zakončil disertační prací z francouzské literatury.[1] Od návratu z Kuby působil až do své smrti na této katedře jako odborný asistent.[2] Vyučoval dějiny španělské a hispanoamerické literatury, věnoval se didaktice španělštiny a vedl lektorská cvičení ve španělštině a francouzštině. Začátkem 80. let se stal zakladatelem lusitanistiky na filozofické fakultě v Brně a od roku 1982 vedl obor portugalského jazyka a literatury.[1] Zajímal se také o japonštinu, jejíž kurzy pro zájemce uváděl.[2]

Vědecky se zabýval dramatickým dílem Federica Garcíi Lorcy a přispíval do romanistických periodik (např. sborník Études romanes de Brno).[1]

Byl členem Pěveckého sdružení moravských učitelů (od roku 1956[1])[2] a Klubu moderních filologů. Působil také v Dilii, jako jazykový poradce Československé televize, lektor Státního divadla v Brně a spolupracoval s Knihovnou Jiřího Mahena.[1]

Zemřel v roce 1989 ve věku 54 let.[1] Je pohřben na židenickém hřbitově v Brně.

• Stručný přehled španělské mluvnice pro posluchače stavebních fakult (1964)
• Úvod do dějin a kultury Portugalska (1987)

Do češtiny přeložil hru portugalského dramatika Bernarda Santarena Zvěstování (1977, v originále Anunciação, 1962).