Arnošt Košík

V letech 1935–1942 studoval na reálce v Novém Městě na Moravě.[3] Poté následovala studia na sochařsko-kamenické škole v Hořicích. Následně autor studoval mezi lety 1942–1945 u profesora Jana Laudy na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a v letech 1945–1949 u profesorů Jana Laudy, Jana Wagnera a Karla Pokorného na Akademii výtvarných umění v Praze.[1]

Na začátku své kariéry spolupracoval se sochařem Vincencem Makovským. Od poloviny 60. let se věnoval samostatné tvůrčí činnosti. Jeho díla zahrnovala sochy pro soudobou architekturu a portrétní a figurální plastiku, pro kterou používal beton, kov nebo kámen. Zúčastnil se několika studijních pobytů a cest do Německa, Polska, Alžírska, Itálie, Ruska, Turecka a dalších zemí.[1]

V roce 1952–1953 pracoval jako kamenosochař v ateliéru Otakara Švece na pomníku J. V. Stalina.[4]

V letech 1953–1954 spolupracoval na brněnském pomníku "Vítězství" s Vincencem Makovským.[4]

V roce 1965 společně se sochařem Antonínem Kalvodou vytvořili z pruhů tankových pásů, opotřebovaných ložisek a svařovaného ocelového odpadu nad vchodem do Kulturního domu v Ústí nad Labem reliéf s názvem "Opera a Drama". Autor má za sebou velké množství monumentálních realizací zejména pro své rodiště.[4]

Nejznámějším dílem je abstraktní plastika Fuga, vytvořená v roce 1966.[4]

• 
  Stvol (1964, Praha - Hloubětín)
• 
  Fuga (1966, Praha - Hloubětín)
• 
  Plamen (1975, Praha - Michle)
• 
  Plameny (1980, Žďár nad Sázavou)