Arnošt II. Saský
Arnošt II. Saský, také Ernst II. von Sachsen (26. června 1464 – 3. srpna 1513 Halle) byl arcibiskup z magdeburský z dynastie Wettinů a administrátor halberstadtský.
Arnošt II. Saský | |
---|---|
Narození | 26. června 1464 |
Úmrtí | 3. srpna 1513 (ve věku 49 let) Halle |
Místo pohřbení | Katedrála svatého Mořice a svaté Kateřiny v Magdeburku (52°7′29″ s. š., 11°38′4″ v. d.) |
Povolání | katolický kněz |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Rodiče | Arnošt I. Saský a Elisabeth of Bavaria, Electress of Saxony |
Rod | Wettinové |
Příbuzní | Kristina Saská, Margaret of Saxony, Duchess of Brunswick-Lüneburg, Adalbert Saský, Jan I. Saský a Fridrich III. Saský (sourozenci) |
Funkce | katolický biskup (od 1489) katolický arcibiskup (od 1489) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodil se jako třetí potomek saského kurfiřta a knížete Arnošta Wettina (1441–1486) z ernestinské větve dynastie Wettinů a jeho manželky Alžběty, dcery bavorského knížete Albrechta III. Jeho starší bratr Fridrich III. Saský byl významným saským kurfiřtem a konvertoval k luteránství.
Od dětství byl určen pro duchovní stav, proto byl postulován jako budoucí magdeburský arcibiskup již v 11 letech, hned po smrti svého předchůdce Teprve roku 1489 byl do úřadu vysvěcen. V roce 1479 se stal administrátorem Halberstadtského biskupství. Jeho otec touto politikou usiloval o zvýšení významu rodiny Wettinů.
Zbudoval rezidenci v Halle, nazvanou Moritzburg na počest patrona arcidiecéze, svatého Mořice. Arnošt na rozdíl od mnoha soudobých církevních hodnostářů plnil svědomitě své náboženské povinnosti, dařilo se mu udržet klid v městech své arcidiecéze a církevní správou zachovat autoritu katolické církve v Halle a Magdeburgu. Dostavěl magdeburskou katedrálu, v té době jednu z největších ve střední Evropě.
Vyhnání Židů z Magdeburgu
Konflikt mezi Židy a křesťany eskaloval v letech 1492–1493 v Magdeburgu, když tovaryši cechů kovářů a ševců na trhu zaútočili na tamní Židy a jednoho zabili. Židovská komunita z magdeburského předměstí Sudenburg bezvýsledně zažalovala pachatele na magdeburské radnici. Židé pak písemně požádali o ochranu arcibiskupa. Ten však byl již dříve účastníkem soudu ve Sternbergu, kde bylo 27 Židů odsouzeno a upáleno na hranici, ostatní museli opustit Meklenbursko. Také dvě stovky členů magdeburské židovské komunity nepodpořil, musely opustit město a arcidiecézi, podařilo se jim alespoň dostat finanční vyrovnání za zabavené pozemky v Sudenburgu.
Smrt a hrob
Od roku 1503 začal trpět onemocněním syfilisem, ale není jasné, zda bylo příčinou jeho úmrtí. Jeho tělo bylo pohřbeno v mariánské kapli magdeburského dómu, kterou zřídil a v jejímž středu si dal již roku 1495 připravit bronzovou náhrobní tumbu s deskou. Srdce bylo podle jeho přání pohřbeno v kapli Marie Magdalény v Moritzburgu. Jeho hrob silně poškodilo bombardování za druhé světové války; bronzový náhrobek od Petra Vischera staršího se dochoval a je zrestaurován.
Odkazy
Literatura
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arnošt II. Saský na Wikimedia Commons