Armaňak

Armaňak je nejstarším francouzským (pravděpodobně i nejstarším na světě)[zdroj?] vinným destilátem (brandy) příbuzným koňaku. Původ tohoto nápoje je v Gaskoňsku v jihozápadní Francii na území Armagnacu na úpatí Pyrenejí. Armaňak je pálen jen jednou, takzvanou postupnou destilací. Zůstává tak zachována část vonných a chuťových látek. Obsah alkoholu nesmí překročit 63%.[1]

Armaňak

Historie & původ

Tuto brandy znali obyvatelé Gaskoňska již před 15. stoletím, kdy se odsud začalo díky rozvíjejícím obchodům šířit povědomí o tomto unikátním destilátu do celé Francie. Armaňak se tak brzy stal díky svému jemnému aroma a obdivuhodné chuti jednou z nejlepších brandy na světě.

Armaňak je unikátní pěti faktory - podnebím, půdou, odrůdami vína, destilačním procesem a zráním. Zákonem bylo 25. května 1909 právně nařízeno, že armaňak může být vyráběn pouze ve třech oblastech Gaskoňska. 6. srpna 1936 byla pro tyto 3 regiony potvrzená Appellation d'Origine Controlée (AOC). Kontrolu Kvality a ostatních předpisů spojených s výrobou armaňaku spravuje instituce BNIA (Bureau National Interprofessionnel de l'Armagnac).

Každá oblast dává armaňaku charakteristický rys svého klimatu a struktury půdy:

  • Bas Armagnac (převládá půda bohatá na jíl a písky). Pěstuje se zde vysoce kvalitní armaňak s vůněmi ovoce.
  • Tenareze (křídovitá půda). Vynáší těžší a plnější armaňak s vůněmi připomínající fialky.
  • Haut Armagnac - na celkové výrobě armaňaku se podílí v malém poměru.

Kategorie armaňaku je určována podle stáří nejmladší použité přísady (eau-de-vie):

  • Three Star – minimální stáří armaňaku zrajícího v sudu 1 rok
  • VO, VSOP, Reserve - minimální stáří armaňaku zrajícího v sudu 4 roky
  • Extra, Napoleon, XO, Vielle Reserve - minimální stáří armaňaku zrajícího v sudu 5 let

Někteří výrobci
  • Armagnac Delord
  • Janneau
  • Samalens
  • Clés des Ducs

Odkazy

Literatura
  • Lexikon aperitivů a digestivů ISBN 80-7234-570-2
  • Armagnac [online]. landofwine.cz [cit. 2012-02-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-09.

Reference
  1. Lexikon aperitivů a digestivů

Související články

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.