Arenysaurus

Arenysaurus; Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 68 až 66 miliony let
	Model arenysaura v muzeu v Huesce
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	ptakopánví (Ornithischia);
Podřád	Ornithopoda;
Nadčeleď	Hadrosauroidea;
Čeleď	Hadrosauridae;
Podčeleď	Lambeosaurinae;
Rod	Arenysaurus;
Binomické jméno
	Arenysaurus ardevoli; Pereda-Suberbiola et al., 2009
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arenysaurus byl rod menšího hadrosauridního býložravého dinosaura, který žil v období nejpozdnější křídy na území dnešního Španělska (fosilie tohoto hadrosaurida byly objeveny v Pyrenejích).[1] Typový exemplář A. ardevoli byl popsán v roce 2009 skupinou španělských paleontologů, vedených Xavierem Peredou-Suberbiolou.[2]

Význam a popis

Dle autorů studie se jedná o vůbec nejmladšího známého hadrosaurida z území Evropy. Odhadovaná délka tohoto dinosaura činí pouze 6 metrů a jeho hmotnost 1000 kg, takže šlo o menšího lambeosaurina.[3] Podle jiných odhadů byl však poněkud větší a dosahoval délky kolem 8 metrů.[4]

Výzkum publikovaný na konci roku 2021 ukazuje, že mrtvé tělo jednoho z exemplářů tohoto dinosaura bylo pojídáno osteofágním hmyzem (brouky, pojídajícími kostní tkáň).[5]

Odkazy

Reference

Pérez-Pueyo, M.; et al. (2021). The Tetrapod Fossil Record from the Uppermost Maastrichtian of the Ibero-Armorican Island: An Integrative Review Based on the Outcrops of the Western Tremp Syncline (Aragón, Huesca Province, NE Spain). Geosciences. 11 (4): 162. doi: https://doi.org/10.3390/geosciences11040162
Xabier Pereda-Suberbiola, et al. (2009). "The last hadrosaurid dinosaurs of Europe: A new lambeosaurine from the Uppermost Cretaceous of Aren (Huesca, Spain)". Comptes Rendus Palevol doi: 10.1016/j.crpv.2009.05.002
Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 307 (anglicky)
Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 46). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
Penélope Cruzado-Caballero, José I. Canudo, Silvina De Valais, Jaime Frigola, Eduardo Barriuso & Josep Fortuny (2021). Bioerosion and palaeoecological association of osteophagous insects in the Maastrichtian dinosaur Arenysaurus ardevoli. Lethaia (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1111/let.12456

Literatura

SOCHA, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 82-84)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Arenysaurus na Wikimedia Commons
Článek na webu Science Daily (anglicky)
Článek na webu DinosaurusBlog (česky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Pérez-Pueyo, M.; et al. (2021). The Tetrapod Fossil Record from the Uppermost Maastrichtian of the Ibero-Armorican Island: An Integrative Review Based on the Outcrops of the Western Tremp Syncline (Aragón, Huesca Province, NE Spain). Geosciences. 11 (4): 162. doi: https://doi.org/10.3390/geosciences11040162

[2] Xabier Pereda-Suberbiola, et al. (2009). "The last hadrosaurid dinosaurs of Europe: A new lambeosaurine from the Uppermost Cretaceous of Aren (Huesca, Spain)". Comptes Rendus Palevol doi: 10.1016/j.crpv.2009.05.002

[3] Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 307 (anglicky)

[4] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 46). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[5] Penélope Cruzado-Caballero, José I. Canudo, Silvina De Valais, Jaime Frigola, Eduardo Barriuso & Josep Fortuny (2021). Bioerosion and palaeoecological association of osteophagous insects in the Maastrichtian dinosaur Arenysaurus ardevoli. Lethaia (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1111/let.12456