Arcaicam Esperantom

Archaické esperanto (v archaickém esperantu Arcaicam Esperantom, v běžném esperantu Arĥaika Esperanto) je varianta esperanta, používaná k navození dojmu starobylosti textu. Byla vytvořena převážně ze stylistických důvodů, protože bylo nutné přeložit do esperanta archaicky znějící texty a přitom zachovat jejich archaičnost (ze stejného důvodu byly pro esperanto vytvořeny vulgarismy, které v něm původně neměly existovat). Poprvé tuto variantu publikoval Manuel Halvelik v roce 1969. Archaické esperanto je odvozeno převážně z latiny a od esperanta se podstatně liší.

Rozdíly mezi Arcaicam Esperantom a běžným esperantem jsou zejména tyto:

V zápisu:

• c se píše jako tz
• ĉ se píše jako ch
• f se píše jako ph
• ĝ se píše jako gh
• ĥ se píše jako qh
• j se píše jako y
• ĵ se píše jako j
• k se píše jako qu (před e, i) nebo jako c (před a, o, u a souhláskami)
• ŝ se píše jako sh
• ŭ se píše jako w nebo u
• v se píše jako w

Zájmena:

• místo mi (já) je mihi
• místo ci (ty) je tu
• místo li (on) je lui
• místo ŝi (ona) je eshi
• místo ĝi (ono) je eghi
• místo ni (my) je nos
• místo vi (wy) je wos
• místo ili (oni) je ilui (mužský rod) a sihi (ženský rod)

Gramatické rozdíly:

(příklady jsou uvedeny v pořadí běžné esperanto → archaické esperanto)

• Infinitiv nekončí na –i, ale na –ar (pokud kořen končí na e nebo i, např. krii → criar) nebo –ir (v ostatních případech, např. esti → estir).
• Slovesa se časují, podmět může být nevyjádřený. Skloňování je ve všech časech analogické, protože se nemění samohláska z běžných koncovek -as, -is, -os, -us, mění se pouze koncové s:
  • mi estas → (mihi) estams (první osoba singuláru)
  • ci estas → (tu) estas (druhá osoba singuláru)
  • li/ŝi/ĝi estas → (lui/eshi/eghi) estat (třetí osoba singuláru)
  • ni estas → (nos) estaims (první osoba plurálu)
  • vi/ili estas → (wos/ilui/sihi) estait (druhá a třetí osoba plurálu)
  • Chování sloves po zájmenu oni není přesně popsáno.
• Plurál imperativu končí na –uy.
• Podstatná jména se skloňují:
  • domo → domom (singulár nominativu)
  • domoj → domoym (plurál nominativu)
  • de domo → domes (singulár genitivu)
  • de domoj → domeys (plurál genitivu)
  • al domo → domod (singulár dativu)
  • al domoj → domoyd (plurál dativu)
  • domon → domon (singulár akuzativu)
  • domojn → domoyn (plurál akuzativu)
• Přídavná jména se skloňují analogicky s podstatnými jmény:
  • bona → bonam (singulár nominativu)
  • bonaj → bonaym (plurál nominativu)
  • Chování přídavých jmen v genitivu není přesně popsáno.
  • al bona → bonad (singulár dativu)
  • al bonaj → bonayd (plurál dativu)
  • bonan → bonan (singulár akuzativu)
  • bonajn → bonayn (plurál akuzativu)
• Jako koncovka příslovcí není –e, nýbrž –oe.
• Místo –aŭ je –ez.
• Neexistuje určitý člen la ani neurčitý člen.

Slovní zásoba

Slova utvořená v běžném esperantu příponou mal- mají v archaickém esperantu vlastní výrazy.

Tabulková slova

• -a → -am
• -am → -ahem
• ĉi- → chey-
• -e → -oe
• ki- → cuy-
• nen- → nemy-
• -o → -om
• -om → -ohem
• ti- → ity-