Apodiktický

Apodiktický z řeckého αποδεικτικος = průkazný, k αποδεικνυμι = dokazuji.[1] [2]

naprosto jistý, nepochybný, nezvratný, nepřipouštějící námitek

apodiktický soud: soud, kterým se něco uznává za nutně jsoucí [3]

Apodikticky formulované právo ve Starém zákoně

Na rozdíl od práva formulovaného kazuisticky nepřipouští žádné "když" nebo "jestliže", ale jde rovnou k věci bez výjimek a pochybností. [4]

Příkladem může být skupina po sobě následujících ustanovení z Exodu (Ex 22:21–23).

  • Verš 21 je formulován apodikticky – neexistuje výjimka pro útisk vdovy nebo sirotka.
  • Verše 22 a 23 jsou kazuistickým vyjádřením následků možného konkrétního způsobu porušení předchozího apodikta:
21 Žádnou vdovu a sirotka nebudete utiskovat.
22 Jestliže je přece budeš utiskovat a oni budou ke mně úpět, jistě jejich úpění vyslyším.
23 Vzplanu hněvem a pobiji vás mečem, takže z vašich žen budou vdovy a z vašich synů sirotci.

Reference
  1. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím, SPN Praha 1978
  2. Adolf Kaegi, Griechisch-deutsches Schulwörterbuch, Verlag B. G. Teubner, 1904
  3. Nový akademický slovník cizích slov, Academia, Praha 2007
  4. Hebrejská bible a dějiny, Rolf Rendtorf, Vyšehrad 1996
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.