Anzio

Anzio je italské město a přístav v provincii Roma v oblasti Lazio na pobřeží Tyrhénského moře přibližně 50 km jižně od Říma. Je vyhledávaným přímořským letoviskem a žije zde přibližně 52 tisíc obyvatel.

Anzio
Antium

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice41°26′50″ s. š., 12°37′42″ v. d.
Nadmořská výška3 m n. m.
StátItálie Itálie
regionLazio
provincieRoma
Anzio
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha43,6 km²
Počet obyvatel52 381 (2020)
Hustota zalidnění1 200 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.comune.anzio.roma.it
Telefonní předvolba06
PSČ00042
Označení vozidelROMA
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha města

Centrum města je na stejnojmenném mysu a podél pobřeží se táhnou rozsáhlé pláže a turistické osady s hotely. Sousední obce jsou: Aprilia (LT), Ardea a asi 3 km východně leží Nettuno.

Historie

Antium bylo hlavní město italického kmene Volsků a v roce 468 př. n. l. je dobyli Římané. Podle legendy zde byl popraven římský patricius Coriolanus. Už ke konci Římské republiky době bylo Antium oblíbené přímořské letovisko, kde si bohatí Římané stavěli honosné vily, pozůstatky jedné z největších, kterou dal postavit císař Nero, jsou vidět na pobřeží. Ve středověku město upadlo a začalo rychle růst až s turistickým ruchem 20. století. 22. ledna 1944 zde došlo k vylodění u Anzia, jímž si spojenci vytvořili předmostí v týlu německých jednotek.

Zajímavosti

Ve zříceninách Neronovy vily na pobřeží byla v 15. století objevena slavná socha Belvederského Apolóna a v 17. století socha Borgheského gladiátora.

  • Ve vile Adele je muzeum vylodění roku 1944.
  • V městském archeologickém muzeu jsou k vidění další nálezy a vykopávky.
  • Mezi slavné rodáky patří římští císařové Nero a Caligula.
  • Neronova jeskyně a zbytky vily
  • Apolón Belvederský
  • Herkules a Iolaus, mozaika z Antia

Vývoj počtu obyvatel

Zdroj: [1]

Odkazy

Reference
  1. Popolazione Anzio 1861-2014, comuni-italiani.it (italsky)

Literatura
  • Ottův slovník naučný, heslo Antium. Sv. 2, str. 476

Související člínky

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.