Anton Möse

Anton Möse (1861 Markersdorf[1] – 8. prosince 1932 Praha[2]) byl pražský stavitel německého původu žijící v Praze, zakladatel stejnojmenné stavební firmy (Anton Möse).

Anton Möse
Narození1861
Markersdorf, Sasko
Úmrtí8. prosince 1932 (ve věku 70–71 let)
Praha
BydlištěSmíchov
Národnostněmecká
Povolánístavitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Inzerát firmy Anton Möse, Smíchov, 1905

Život

Narodil se v Markersdorfu v Sasku (dnes Německo). V Praze byl nejprve inženýrem u firmy Ringhoffer na Smíchově. V roce 1897 vykonal stavitelské zkoušky a začal podnikat ve stavebnictví.[3]

Rodinný život

Byl ženat, s manželkou Johannou, rozenou Hrachowcovou (1865–1896), pocházející z Jablonného v Podještědí (Gabel), se kterou měl syny Bertholda, Antona (ing.) a Richarda a dcery Hermínu (provdaná Bláhová), Hannu (provdaná Meiwaldová) a Elis (provdaná Botichenová).[4] Rodina žila na Smíchově.[1]

Dílo

Firma Möse

Poté, co Anton Möse složil stavitelské zkoušky, založil (po roce 1897) na Smíchově stavební firmu Möse.[3] Podle dobových požadavků stavěla firma domy ve stylu secese, expresionismu a konstruktivismu. Nad průměrnou kvalitu vyniká chirurgický pavilon nemocnice v České Lípě, který je zapsán v seznamu kultnrních památek a činžovní dům ve Štefánikově ulici 270/45 (Praha–Smíchov).[5]

Synové Berthold (1886–??) a ing. Anton Möse (1888–1951) ve stavebnictví podnikali i po smrti otce. Syn Berthold obdržel stavitelskou licenci v roce 1918.[6] Příslušníci rodiny získali německé státní občanství v roce 1939.[7] Po druhé světové válce byl majetek ing. Antona Möseho konfiskován.[8]

Zrealizované stavby

Firma Anton Möse zajišťovala výstavbu, případně i projekci, např.:[6]

  • po 1893 – Hergetova cihelna (Sedlec), stavba podle návrhu berlínské firmy Wilhelm Eckardt & Ernst Hotop[9]
  • 1902–1903 – Čp. 1074, Zborovská 30, Pavla Švandy ze Semčic 5, Praha 5-Smíchov, architekt pravděpodobně Alois Čenský[10]
  • 1906–1909 – stavitel Klárova ústavu slepců (Praha, Malá Strana)[6]
  • 1909–1910 – Vinohradská 117, Praha (divadelní dílny, architekt pravděpodobně Miroslav Stöhr, 1859–1929)[11]
  • 1908–1921 – Kleine Bühne (Malá scéna Nového německého divadla, architekti Josef Zasche a Alfred Pollak)[12]
  • 1923–1925 – Česká eskomptní banka Ústí nad Labem, Bílinská čp. 175, (architekt Karel Jaray styl individualistické moderny s prvky pozdní geometrické secese)[13]
  • 1927–1928 – Pojišťovna Dunaj, palác na rohu Spálené a Purkyňovy ulice v Praze, projekt architekt Adolf Foehr
  • 1932–1933 – Chirurgický pavilon nemocnice v České Lípě, vyprojektovaný firmou Anton Möse[14]

Odkazy

Reference
  1. Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 389, obraz 472:Möse Anton
  2. (Sterbefall. Reichenberger Zeitung. 10. 12. 1932, s. 3. Dostupné online.
  3. Baumeister (německy). Prager Tagblatt. 15. 12. 1894, s. 4. Dostupné online.
  4. Sterbefall (německy). Deutsche Zeitung Bohemia. 10. 12. 1932, s. 4. Dostupné online.
  5. LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu (Praha a její německy hovořící architekti 1900–1938). Praha: Fraktály Publishers, 2002. ISBN 80-86627-04-7. Kapitola Möse, podnikatelství staveb, s. 122.
  6. VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola Mösse, Anton, s. 435–436.
  7. Státní ústřední archiv: Vyjádření k občanství rodiny Möse
  8. Finanční odbor Praha 7: Záznam o konfiskaci
  9. Náš region Praha: Smutný osud sedleckého zámečku. Snad nedopadne stejně jako jeho známý soused, legendární slon. nasregion.cz [online]. [cit. 2019-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-28.
  10. Jan E. Svoboda: K autorství některých pražských fasád období secese, moderny a kubismu/Alois Čenský. Staletá Praha. 1/2014, s. 93. Dostupné online.
  11. Jan E. Svoboda: K autorství některých pražských fasád období secese, moderny a kubismu. Staletá Praha. 1/2014, s. 84. Dostupné online.
  12. Databáze divadel: Die Kleine Bühne
  13. LAUEROVÁ, Zuzana. Architektura peněžních ústavů v severních Čechách v období 1880-1948. Pardubice, 2017 [cit. 2019-02-23]. Bakalářská. Univerzita Pardubice. Vedoucí práce Pavel Panoch. s. 61–62. Dostupné online.
  14. Památkový katalog: Nemocnice v České Lípě

Literatura
  • LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu (Praha a její německy hovořící architekti 1900–1938). Praha: Fraktály Publishers, 2002. ISBN 80-86627-04-7. Kapitola Möse, podnikatelství staveb, s. 122.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.